Naím a Krásný Páv

O víkendu šel Naím s matkou a sestrou do zoo. Byl ohromen, když viděl, jak roztomilá a krásná jsou všechna zvířata. Některá krmil a jiná pozoroval z dálky. Rozpustilé slůně postříkalo vodou šaty jeho sestře. Naím a matka se smáli a posunuli se dál.

"Podívej na toho krásného páva!" řekla Naímova matka.

Naím se sestrou byli hned zaujati krásou páva. Naím se trochu přiblížil, aby si prohlédl páva doopravdy zblízka.

"Nazdar Naíme," pravil páv. "Já jsem proslul jako nejnádhejněji vypadající stvoření v království zvířat."

Naím odpověděl: "Tvůj ocas je opravdu krásný. To mají všichni pávi takové ocasy?"

Páv odvětil: "Kdepak můj malý příteli. Pouze paví samci mají takové ocasy. Používáme je, abychom upoutali pozornost samičky, kterou chceme za partnerku."

Naím se divil: "Když páv rozevře ocas, tak ho nemůže vidět. Tak jak může vědět, že je krásný a přitažlivý? Někdo ti to musel říct, že? I lidské bytosti jsou si jisté tím, jak vypadají, jen když se podívají do zrcadla."

"To máš pravdu," souhlasil páv. "My se nedíváme do zrcadla, abychom viděli, jak krásní jsme. Alláh nás učí, že budeme atraktivní, když ocasy tímto způsobem rozevřeme."

Naím si blíže prohlížel páva a žasl nad fantastickými barvami a vzory na jeho ocase.

"Je to jako kdybych se díval na skvělý obraz; barvy jsou tak výborné …" povzdechl si.

"Myslíš, že bych dokázal vymalovat tyto překrásné vzory na svém ocase?" zeptal se páv. "To určitě ne, můj malý příteli. Neobyčejná nádhera našich ocasů nevznikla sama od sebe. Každý žasne nad našimi skvělými barvami a tak jako u všech zvířat, je to Alláh, Kdo v nás stvořil tuto krásu."

Naím řekl ptákovi: "Teď už lépe chápu, že je to Alláh, Kdo stvořil vás pávy tak znamenitě. Sbohem, dobrý příteli."

Naím cítil údiv na velikou mocí Alláha a vrátil se, aby se přidal k matce a sestře. Připomněl jim, že je to Alláh, Kdo vytvořil nádheru páva.