Děda Uthman a Jeho Vnuk

J akmile se Idrís dostal ze školy domů, běžel za dědečkem, aby se ho zeptal na něco, co měl na mysli.

"Dědo," řekl, "chci se tě na něco zeptat."

"Co je to, Idrísi?" zeptal se děda Uthman.

"Dědo, v autobuse říkala jedna paní své přítelkyni, jak důležitá je trpělivost, jak opravdová trpělivost vypadá tak, jak je popsána v Koránu. Můžeš mi vysvětlit, co to znamená, dědo?"

Děda Uthman přikývl: "Většina lidí neví, co je opravdová trpělivost nebo jak by se trpělivá osoba měla chovat. Někteří lidé si myslí, že trpělivost prostě znamená potkávat životní potíže a zklamání a klidně je snášet. Jenže Alláh nás učí v Koránu, že opravdová trpělivost je velice odlišná od toho jen něco klidně snášet."

Idrís položil jinou otázku: "Tedy, dědo, co je zdrojem takové trpělivosti v Koránu?"

"Víš, Idrísi," odpověděl dědeček, "že cestou, jak si získat Alláhovu přízeň, lásku a potěšení je naprosto poslouchat Jeho zákony a příkazy v Koránu. Alláh chce, aby Jeho služebníci praktikovali morálku Koránu úplně a až do konce života. A tajemství, které jim umožňuje poslouchat tyto příkazy, ať se stane cokoli, spočívá v dokonalé trpělivosti, která pochází z víry. Osoba, jež se naučí pravému významu trpělivosti, se může chovat způsobem, který je u Alláha žádoucí a pravidelně dodržovat své modlitby. Věřící člověk ví, že Alláhovo vědění a moudrost je ve všem, nic se neděje bez Jeho dovolení a že za každou událostí leží smysl a nespočet dobrých věcí, které On stvořil."

"V takovém případě by se člověk neměl trápit nad věcmi, které se mu přihodí, ale měl by být pořád trpělivý," řekl Idrís.

Děda Uthman se usmál: "Velmi dobře, Idrísi. Alláh je přítel, ochránce a pomocník věřícího. Takže i když to tak někdy na první pohled nevypadá, všechny věci, které se nám přihodí jsou pro naše vlastní dobro. Z tohoto důvodu pro věřícího být trpělivý neznamená být nucen dodržovat morální příkaz; naopak je to skutek uctívání, který vykonává s radostí a upřímným potěšením. Věřící ví, že cokoli se stane bylo vytvořeno Alláhem a že něco dobrého z toho rozhodně vznikne. Protože vědí, že Alláh pro ně určil nejlepší osud, čelí každé události s nebývalou radostí a vnitřní spokojeností. V Koránu Alláh říká: '[Věřící] neochvějní byli a na Pána svého spoléhali!' (Súra al-‘Ankabut: 59)"

"V tomto případě se trpělivost věřícího nemůže vyčerpat!" vykřikl Idrís vzrušeně. "Teď rozumím tomu, co ta paní v autobuse říkala."

Děda Uthman odvětil: "Ano chlapče. Lidské bytosti projevují trpělivost, protože je to příkaz Alláha, a tak se nikdy nedostanou do situace, kdy jim dojde. V průběhu celého života budou vykonávat tento skutek uctívání s radostí a horlivostí."

"Děkuji, dědo," řekl Idrís. "Nyní chápu, že trpělivost je velice důležitá a, bude-li si to Alláh přát, člověku nikdy nedojde trpělivost."