Co Je Pravé Náboženství?

Odkud přicházím, kam jdu? Jaký je význam a smysl mého života? Jaká je smrt? Je jisté, že po smrti existuje život? Existuje Ráj a Peklo? Jaký je původ života? Kde je náš Stvořitel? Co od nás Stvořitel požaduje? Jak mám rozpoznat dobro a zlo? Kde naleznu odpovědi na tyto otázky?…

Po léta lidé hledali odpovědi na tyto zásadní otázky, vážně o nich přemítali a podrobně je diskutovali. Jenže, oproti tomu, čemu se všeobecně věří, ve všech dobách byly nejspolehlivější odpovědi na tyto otázky poskytnuty, nikoli filosofy, nýbrž “pravým náboženstvím”, které je zjevením od Boha.

Mnohá náboženství připoutala přívržence z celého světa – budhismus, šamanismus, pohanství – abychom uvedli alespoň některá. Jenže žádné z nich není zjevením od Boha. Proto nejsou ničím více než filosofií nebo hnutím. Některá, majíce pouze symbolický nebo kulturní význam, neposkytují žádné sociální ani psychologické řešení na problémy. Ti, kdo vyvinuli tato náboženství, také, uvažovali o těchto zásadních otázkách, jenže nenalezli spolehlivé odpovědi.

Nicméně existují některá "správná náboženství" jež musí být prozkoumána odděleně od těchto falešných náboženství. Nejdůležitějším znakem těchto správných náboženství, který je odlišuje od těchto falešných náboženstvích je jejich původ: všechna mají své kořeny ve zjevení. Bůh informuje lidstvo v Koránu o nadřazenosti náboženství pravdy nade všemi ostatními náboženstvími, filosofiemi a sociologickými systémy:

A On je ten, jenž vyslal posla Svého se správným vedením a s náboženstvím pravdivým, aby mu dal zvítězit nad každým jiným náboženstvím. A Bůh je svědkem dostačujícím! (Súra al-Fath: 28)

A On je ten, jenž seslal posla Svého se správným vedením i s náboženstvím pravdivým, aby zvítězilo nad všemi náboženstvími, i když se to protiví modloslužebníkům. (Súra as-Saff: 9)

Judaismus, křesťanství a islám jsou náboženstvími, jejichž kořeny tkví ve zjevení. Původně byla všechna zjevena Bohem, jenže po svých vlastních poslech, byly křesťanství a judaismus porušeny.

Člověk provedl nespočetné změny ve Starém a Novém zákoně, tu přidávajíce a tu vypouštějíce a jak se originální písma v průběhu doby poztrácela, rozličné padělané Staré a Nové zákony se vynořily. Mezitím byly originály zcela zapomenuty. Proto se přívrženci těchto náboženství odchýlili od původního božského zjevení, a založili svá přesvědčení, rituály, uctívání a životní styl na zcela překrouceném chápání náboženství padělaným kleriky a rabíny. Dnes tato přesvědčení a výklady stále přetrvávají. Proto jsou tato překroucená náboženství velmi vzdálena od poskytnutí odpovědí na výše uvedené otázky.

Po překroucení těchto náboženství Bůh zjevil poslední božskou knihu, která zůstane nezměněna až do Soudného dne, a On bude dozajista Ten, Kdo ji ochrání před jakýmkoli překroucením:

My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit. (Súra al-Hižr: 9)

Po 14 století zůstává Korán nezměněn a bez porušení. Každé jednotlivé písmeno původní rukopisné kopie Koránu je shodné s příslušným písmenem všech dnešních kopií. Ve všech koutech světa lidé čtou tentýž Korán, což dokazuje, že Korán je držen pod zvláštní ochranou Boha.

V průběhu historie Bůh vyslovoval Svá poselství, skrze Své posly a Svoje knihy. Prorok Adam (pokoj s ním), první člověk, kterého Bůh na zem přivedl, byl povinen Bohu stejnou odpovědností. Jinými slovy, první lidé, kteří se na zemi objevili, si byli dobře vědomi existence Boha. Následovali mnohé posly a knihy během světových dějin. O této skutečnosti se vypravuje v Koránu:

Lidé byli národem jediným a poslal Bůh proroky jako hlasatele i jako varovatele a seslal s nimi Písmo s pravdou, aby rozsoudil mezi lidmi to, v čem se rozcházeli… (Súra al-Baqara: 213)

Jak je také zdůrazněno ve výše uvedeném verši, Bůh se dorozumívá svým poselstvím s člověkem skrze Své posly a knihy. Poslové vždy varují lidi před Soudným dnem a věčným Peklem, zatímco jim sdělují dobré zprávy o věčné blaženosti v Ráji. Bůh, jenž člověka stvořil, je také Ten, Kdo určitě zná příhodné podmínky, při nichž se člověk bude cítit co nejvíce pohodlně v tomto světě. Proto životní styl a hodnoty, které Bůh vyžaduje od Svých služebníků, vytváří příjemný život na zemi, stejně jako na věčnosti. Zkrátka, z milosti Boha, náboženství je systémem umožňujícím člověku dosáhnout ideální struktury života, jak psychologicky tak sociologicky.

Ačkoli přinášela jiná přikázání podle odlišného prostředí a podmínek dané doby, v níž byla zjevena, božská náboženství představují člověku v zásadě totožné víry a morální příklady. Všechna Bohem zjevená náboženství vyjadřují fundamentální skutečnosti o existenci Boha. Vysvětlují atributy Boha, smysl stvoření člověka a všech živých bytostí, jak být slušným služebníkem Boha, ideální postoj a chování chválené Bohem, způsob, jak rozlišovat mezi správným a špatným, dobrým a zlým, jak vést život zasluhující si Boží schválení a jak dosáhnout Ráje.

Allah insanlara sayısız nimetler vermiştir. Onlara doğruyu anlatan elçiler ve kitaplar göndermiş olması da dünyadaki nimetlerden biridir.

Z tohoto hlediska je skutečně pravým náboženstvím v Božích očích islám. Podstatou všech náboženstvích zjevených člověku od dob proroka Adama (pokoj s ním) je islám, což znamená "podřízenost Bohu". Tento fakt je zdůrazněn takto:

Náboženstvím jediným u Boha jest věru Islám... (Súra Al 'Imrán: 19)

Přestože pravá náboženství patřila ke všem jednotlivým prorokům a proto podle toho ta náboženství zvaná "judaismus" a "křesťanství," přinesená těmito posly, byla všechna stejná pravá náboženství. Jinými slovy, všechna byla islámem;

V prubehu historie byli lidé svoláváni k víre v Boha. Peklo bude odmenou pro ty, kdo se nepodrobili této výzve.

… On si vás vyvolil a nepřipravil vám žádné obtíže v náboženství, jež je vírou předka vašeho Abrahama. A On nazval vás muslimy již dříve … (Súra al-Hadž: 78)

Ti, kdo dostali božské knihy (křesťané a židé) předtím, než byl zjeven Korán, byli prakticky muslimy. Tato skutečnost je vypravována v Koránu slovy těch, kdož mají mezi křesťany a židy pravou víru:

Ti, kterým jsme již předtím dali Písmo, věří v ně, a když je jim přednášeno, hovoří: „Uvěřili jsme v ně, neboť je to pravda od Pána našeho pocházející. A věru jsme byli již předtím odevzdáni do vůle Pána ("muslimové"). (Súra al-Qasas: 52-53)

Bůh zbavil křesťany a židy jejich mylných přesvědčení o tomto tématu v Koránu, opravujíce je takto:

Abrahám nebyl ani židem, ani křesťanem, avšak byl hanífem, odevzdaným do vůle Boží; a nepatřil mezi modloslužebníky. (Súra Al 'Imrán: 67)

Když se znovu obrátíme na Korán, uvidíme, že, v průběhu všech věků, každý prorok zprostředkoval stejný fundamentální systém uctívání a přesvědčení. V Koránu se praví o:

- Proroku Zachariášovi (pokoj s ním), že andělé na něj zavolali, "zatímco stál a modlil se" (Súra Al 'Imrán: 39)

- Proroku Šuajbovi (pokoj s ním), že jeho lidé na něj volali pravíce, „Šu´ajbe, nařizuje ti snad modlitba tvá, abychom opustili to, co otcové naši uctívali, anebo abychom přestali nakládat s majetkem svým, jak chceme? Tys přece jinak člověk mírný a rozvážný!“ (Súra Húd: 87)

- Proroku Izmaelovi (pokoj s ním), že "rodině své modlitbu a almužnu přikázal a Pánu svému se zalíbil." (Súra Marjam: 55)

- Prorocích Izákovi (pokoj s ním) a Jákúbovi (pokoj s ním), že (Bůh) "vnukli jsme jim konání dobrého, dodržování modlitby a rozdáváni almužny - a byli služebníky Našimi. (Súra al-Anbija': 73)

- Proroku Mojžíšovi (pokoj s ním) a jeho bratru, že jim Bůh zjevil Svou vůli, řkouce "... A vnukli jsme Mojžíšovi a bratru jeho: „Založte pro lid svůj v Egyptě příbytky a učiňte domy své qiblou a dodržujte modlitbu …" (Súra Junus: 87)

- Proroku Ježíšovi (pokoj s ním) že pravil: " A učinil mne požehnaným, ať kdekoliv dlíti budu, a modlitbu a almužnu; co živ budu, mi poručil." (Súra Marjam: 31)

- Proroku Luqmánovi (pokoj s ním), že oslovil svého syna takto: " Synáčku, dodržuj modlitbu, přikazuj vhodné a zakazuj zavrženíhodné!…" (Súra Luqmán: 17) a " „Synáčku, nepřidružuj nic k Bohu, vždyť přidružování je věru křivda nesmírná.“ (Súra Luqmán:13)

- o Marii (pokoj s ní) že jí Bůh přikázal toto: " Marie, buď Pánu svému pokorně oddaná, padej na tvář svou a skláněj se s těmi, kdož poklekají!" (Súra Al Imrán: 43)

Toto jsou příklady několika fundamentálních způsobů uctívání a principů víry, a mohou být dále rozšířeny, jelikož v podstatě stejné pravé náboženství bylo zjeveno všem prorokům. Základy a neměnné znaky těchto pravých náboženství jsou zopakovány v následujícím verši:

A přitom jim bylo pouze poručeno, aby uctívali Boha, zasvěcujíce mu upřímně svou víru jako hanífové, aby dodržovali modlitbu a dávali almužnu - a toto je náboženství neměnné. (Súra al-Bajjina: 5)

V důsledku toho je náboženstvím u Boha islám. Tento nevyvratitelný fakt je sdělen v Koránu:

Kdo touží po jiném náboženství než po Islámu, nebude to od něho přijato a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí. (Súra Al Imrán: 85)