Zkamenělé Lebky

Zkamenělé Lebky Zásah Pro Darwinismus

Imaginární

Každý evolucionista zkoumající fosilie může přijít s odlišným scénářem založeným na jeho vlastní představivosti, který nemá ve skutečnosti žádnou vědeckou hodnotu.

Darwinova teze navrhující, že lidé a opi se vyvinuli ze společného předka, nemohla být podpořena vědeckými zjištěními, ani v době, kdy byla prvně předložena, ani v letech následujících od poloviny 19.století—to jest přibližně po 150 let, vycházely všechny snahy vynaložené ku podpoře báchorky o evoluci člověka naprázdno.

Všechny posbírané zkameněliny prokázaly, že opi byli stále opi a lidé byli pořád lidé; že opi se neproměnili v lidi a že opi a lidé nesdílí jednoho předchůdce.

Navzdory intenzivní propagandě darwinistů a pokusům o zastrašování v akademických kruzích, mnozí vědci našli odvahu vyjádřit tuto pravdu. Jedním z nich je David Pilbeam, paleontolog z Harvardské univerzity, který prohlašuje, že takzvaná evoluce člověka je návrh postrádající vědecká data:

Kdybyste přivedli šikovného vědce z jiné disciplíny a ukázali mu skrovný důkaz, který máme, dozajista by řekl, “Zapomeňte na to, to nestačí, aby se v tom dalo pokračovat.” 1

William Fix, autor knihy o paleontologii Podomní obchodníci s kostmi (The Bone Peddlers), vyjadřuje, jak není takzvaný “vývoj” člověka podpořen vědeckým důkazem:

Jak jsme viděli, existuje dnes nespočet vědců a popularizátorů majících tu troufalost nám říkat, že “neexistuje pochybnost” o původu člověka. Kdyby jenom měli ten důkaz. . . . 2

Čelíc zklamání vyvolaného fosilním záznamem a nedostatkem jakéhokoli důkazu, mohou evolucionisté pouze několikrát přerovnávat falešné lebky a spekulovat o lebkách, které byly zdokumentovány jako padělky. Jenže výzkumy provedené na lebkách opů, a rovněž ostatních živočichů a různých lidských ras, které žily v minulosti, odhalily, že tyto živé bytosti existovaly se všemi svými znaky, jaké měly a během historie se nezměnily.

20 milionů let stará zkamenělá lebka nosorožce

Z toho plyne, že živočichové neprošli procesem evoluce a byli všichni stvořeni všemohoucím Bohem. Příklady na následujících stránkách také odhalují, že stejně jako jiné orgány a končetiny mnoha živých tvorů jako jsou žáby, ještěrky, vážky, mouchy a švábi, ani jejich hlavy se nezměnily. Struktury hlav ptáků a ryb také zůstaly stejné. Od prvního okamžiku, kdy byli lvi, vlci, lišky, nosorožci, pandy, tygři a leopardi stvořeni, měli stejnou stavbu hlavy a tyto struktury si zachovali po desítky milionů let.

Tato neměnná anatomie vyvrací tvrzení o evoluci živých tvorů.

20 milionů let stará zkamenělá tygří lebka

Tarih Boyunca Hiçbir Canlı Türünün Kafatasında Değişiklik Olmamıştır
Canlıların tüm uzuvları ve özellikleri gibi, kafatasları ve baş yapıları da milyonlarca yıldan beri aynıdır. Hiçbir canlının kafatasında evrimsel bir değişiklik yaşanmamıştır. Nasıl bunca canlı milyonlarca yıldır evrim geçirmeden aynı kaldıysa, insan da evrimsel bir değişiklik geçirmemiş, tüm anatomik özellikleriyle hep insan olarak var olmuştur. Evrimcilerin insanın sözde evrimin delili olarak ortaya koydukları kafatasları ise, ya soyu tükenmiş maymunlara ya da bugün artık yaşamayan farklı insan ırklarına aittir. Ve bunların hiçbiri evrimin delili değildir.
a) 54-37 milionů let stará zkamenělá máčka b) 108-92 milionů let staré zkamenělé saranče	c) 50 milionů let stará zkamenělá žába d) 30 milionů let starý zkamenělý králík

a) 48-37 milionů let stará zkamenělina sledě b) 48-37 milionů let stará zkamenělina vosy	c) 125 milionů let stará zkamenělina síťokřídlý d) 54-37 milionů let stará zkamenělina okouna

Některé dnes žijící rasy, jako domorodci vedle, mají vystupující nadočnicové oblouky a čela ustupující dozadu—rysy vlastní lebkám Homo erektus.

Tato stejnost, která je obvyklá pro všechny druhy, platí i pro člověka. Tak jako se žádné změny neodehrály ve strukturách hlavy u desítek tisíc živých druhů během milionů let, žádné evoluční změny se neobjevily ani u lebky člověka. Právě tak jako ryby byly vždycky rybami, ptáci byli pořád ptáky a plazi zůstali plazy, tak i lidé pořád zůstávali lidmi. Žádný orgán ani stavba kterékoli živé bytosti se nikdy “nevyvinul” z primitivních k pokročilejším formám, jak evolucionisté neustále navrhují.

Zatímco evolucionisté hovoří o takzvaném vývoji člověka, vytvářejí svoje vlastní evoluční uspořádání a rodinný strom, prezentující obsah, nadočnicový oblouk nebo stavbu čela vykopaných lebek jako důkaz. Jenže tyto strukturální odlišnosti nejsou v žádném případě důkazem evoluce, jelikož některé z těchto lebek patří odlišným lidským rasám, které žily v minulosti, zatímco jiné patří vyhynulým druhům opa. Je naprosto přirozené, aby měly různé lidské rasy odlišnou stavbu lebky. I různé druhy ryb mají jinak tvarované hlavy. Kupříkladu hlava pstruha se velmi liší od hlavy ùhoře, přesto jsou to oboje ryby.

Nesourodost V Lebkách Lidských Ras
Je dokonale přirozené, že Japonci mají jiné lebky než Afričané, Inuité anebo Němci. Tyto nesrovnalosti nepředznamenávají, že jedna rasa je více vyvinutá nebo méně pokročilá než kterákoli jiná, nemůže to sloužit jako evoluční důkaz. Tyto odlišnosti prostě reflektují rozmanitost a převahu Božích stvoření.
a) Bengálský muž středního věku b) Domorodý Peruánec, co žil v 15.století c) Německý muž ve věku 25 až 30	d) Muž ze Zairu ve věku 35 až 45 e) Muž, co zemřel na Šalamounových ostrovech v jihozápadním pacifiku v roce 1893 f) Inuit mužského pohlaví, věk 35 až 40

Podobně existují rozdíly mezi stavbou lebky u rozličných lidských ras. Existují rozdíly ve stavbě čela, očnicích, nadočnicových obloucích a obsahu lebek mezi Pygmeji a Brity, Rusy a Číňany, domorodými Australany a Inuity nebo černochy a Japonci. Jenže tyto odlišnosti neznamenají, že jedna rasa se vyvinula z jiné nebo že jedna je “primitivnější” nebo “pokročilejší” než jiná.

Pokud se nebude linie domorodých Australanů mísit s jinou rasou, jejich znaky zůstanou pořád stejné. Bez ohledu na to, kolik času uplyne, tito lidé se nebudou vyvíjet takovým způsobem, aby získali jiné rysy. Nezískají lebky s větším obsahem, ani odlišnými anatomickými vlastnostmi.

Rozdílné Lidské Rasy Které Žily V Historii Nejsou Důkazem Pro Evoluci!
Neandrtálci (Homo neanderthalensis) jsou lidé, kteří se objevili v Evropě před 100000 lety a přestali existovat před asi 35000 lety-nebo asimilovali míšením s dalšími lidskými rasami. Hlavní rozdíly mezi nimi a současnými lidmi tkví v jejich kostrách o něco masivnějších a v tom, že průměrný obsah lebky je u nich o něco málo vyšší. Vědecká zjištění poukazují na to, že Neandrtálci byli úplnou lidskou rasou s inteligencí a kulturou nijak se nelišící od naší. Kromaňonský člověk je rasou údajně žijící před 30000 lety. Mají vypouklou lebku a široké čelo. Objem lebky 1600 krychlových centimetrů je vyšší než průměr u současného člověka. Měli silná vypouklá obočí a kostní vypouklinu vzadu na lebce, která je také charakteristickým znakem Neandrtálců. Stejný druh fyzických odlišností jako mezi Kromaňonci a Neandrtálci existuje i mezi dnešními rasami. Tak jako rozdílnosti mezi Američanem a Inuitem, nebo Asiatem a Evropanem, nedokazují, že jeden je nadřazený druhému, tak ani fyzické možnosti těchto vyhynulých ras z nich nedělají primitivní nebo opičí. Tyto rasy byly asimilovány do jiných ras anebo z neznámého důvodu v minulosti zanikly. Jenže žádným způsobem nebyly“primitivní” či “napůl opičí.” Existovaly jako dokonalé lidské bytosti. Neandrtálci jsou vyhynulou lidskou rasou, která měla citlivý smysl pro umění a estetiku. Evolucionisté prezentovali Neandrtálce jako poloopí předky lidí, jenže taková tvrzení kategoricky odmítají nedávná vědecká zjištění.	Neandrtálec: Lidská Rasa
	a) Neandertal flütü
Některé Příklady Falešného Neadrtálského Scénáře
Imaginární rekonstrukce Neandrtálce

Kupříkladu někteří dnešní malajští domorodci mají velké nadočnicové oblouky a čela ustupující dozadu—znak typický pro lebky Homo erektus, kterého evolucionisté zvou “primitivním.” Pokud by tvrzení evolucionistů byla pravdivá, pak by tito malajští domorodci měli mít stavbu a vzhled nevyvinutého člověka, který se nedávno vyvinul z opů. Avšak není tomu tak. Skutečnost, že některé anatomické vlastnosti lebky Homo erektus jsou dnes k vidění zjevuje, že H. erektus nebyl primitivním druhem a rovněž fakt, že evoluční scénář “rodinného stromu člověka” je jednoduše lež.

Pokud se nebudou Aboridžinové mísit s jinými rasami, zůstanou jako Aboridžinové. Nestanou se například rasou Evropanů. Bez ohledu na to, jak dlouho to potrvá, tito lidé nezískají nové vlastnosti. Objem jejich lebky neporoste oproti dnešku a “nevyvinou” si další anatomické možnosti.

Stručně, fakt, že některé vyhynulé lidské rasy měly jinou stavbu, není důkazem pro evoluci. Anatomické odlišnosti lze vidět u odlišných lidských ras v každé době. Lebky Američanů a Japonců, Evropanů a Aboridžinů, Eskymáků, černých nebo Pygmejů nejsou stejné. Přesto to neznačí, že některé rasy jsou primitivní a jiné rozvinuté.

Pokud by za tisíce let vědec nalezl lebku Američana vysokého 1.90 metru, co žil v roce 2000 a rozhodl se ji srovnat s lebkou Japonce vysokého 1.60 metru, který také žil v 21.století, pozoroval by mnoho rozdílů, především ve velikosti.

Pokud by podle těchto rozdílů tvrdil, že Američané byli pokročilejší v evolučním procesu, zatímco Japonci byli jen primitivní hominidi, jeho výklad by byl věru vzdálen pravdě.

Navíc velikost lebky není měřítkem pro to, zda je člověk inteligentní nebo schopný. Mnozí lidé mají adekvátně vyvinuté tělo, ale omezenou mentální kapacitu. Podobně existují velmi inteligentní lidé, jejichž těla a tudíž i lebky jsou drobnější, než u ostatních. Hodnotit lebky těchto lidí v tazvaném evolučním procesu pouze podle velikosti by jistě nemělo žádnou vědeckou hodnotu, protože žádné takové aranžmá by neodráželo fakta. Rozdíly v obsahu lebky nemají vliv na inteligenci a schopnosti, jak je dobře známo.

Lebka toho, kdo se během života intenzivně zabývá duševními aktivitami neroste. Pouze se stává duševně schopnějším. Inteligence se nemění podle velikosti mozku, nýbrž organizací neuronů a jejich spojení uvnitř mozku. 3

Imitace u Opic Neznačí, Že Opi Se Mohou Vyvinout v Lidi

Imaginární

Žádný Primitivní Člověk Neexistoval v Žádném Období Historie

Napůl op, napůl člověk, jaký je zde vyobrazen, nebo jakého potkáváte v novinách, časopisech a dokonce i v učebnicích, nikdy neexistoval. Opi byli pořád opi; lidé byli vždycky lidé. Tyto kresby jsou mylným produktem myslí evolucionistů, a neodrážejí skutečnou historii.

Darwinisté tvrdí, že schopnost napodobovat u opů je důkazem pro jejich tvrzení, že opi se vyvinuli v lidi. Pravda, opi jsou schopni napodobovat gesta a chování, které vidí. Jsou-li tak vycvičeni, dovedou rozlišovat tvary a barvy objektů a reagovat inteligentně na stimulaci. Avšak to neznamená, že postupem času se vyvinuli v lidi. Pokud by tomu tak bylo, pak všechny živočišné druhy známé svou inteligencí—psi, kočky, koně—by se měli postupně vyvinout v lidi.

Například jsou-li papoušci cvičeni, dovedou poznat hranaté tvary od kruhů, červenou od modré a přemístit předměty na správná místa. Navíc papoušci dovedou napodobovat lidské hlasy, což opi nedovedou. V kterémžto případě—podle absurdních tvrzení darwinistů—existuje u papoušků větší možnost vyvinutí se v lidské bytosti.

Liška je dalším zvířetem známým svou inteligencí. Podle neopodstatněné a nevědecké logiky darwinistů by se měla velikost lebky lišky postupně zvětšovat úměrně s inteligencí a za čas by se tito savci měli vyvinout ve druh tak inteligentní a uvědomělý jako jsou lidé. Jenže taková transformace si nikdy neodehraje. Lišky byly vždycky liškami.

Je podivuhodné sledovat lidi s akademickou kariérou, kterak se vážně snaží vysvětlit tato nesmyslná tvrzení krášlením vědeckými termíny a latinskými slovy. Bez ohledu na rozvinutost duševních schopností a manuální zručnosti nebo napodobováním toho, co vidí kolem sebe, to z nich jednoho dne neudělá lidi. Opi byli vždy opi a zůstane to tak. A bez ohledu na to, jak tvrdě mohou evolucionisté argumentovat naopak, pravda je zřejmá: Člověk nevznikl evolučním procesem, ale byl stvořen Bohem, s inteligencí, vědomím a svědomím, které mu Bůh dal.

Člověk byl stvořen jako člověk a tak existoval od svého stvoření. Toto je pravda, kterou nám ukázali moudrost a věda.

Pohádka o Lidské Evoluci Je Plná Klamů

Falešné

Zdroj Inspirace: Jediná Kost Čelistii

První nalezená zkamenělina Ramapiteka sestávala z neúplné čelisti ve dvou kusech (viz níže). Ale evoluční umělci neměli problém kreslit fiktivní prostředí se členy rodiny Ramapitheka, založené jen na této jediné kosti čelisti. Potom bylo pochopeno, že tento tvor, jehož rodina a habitat byli rekonstruovány z jediné kosti, byl doopravdy obyčejným opem. Ramapithecus byl potichu odstraněn z fiktivního rodokmenu člověka. (David Pilbeam, “Lidé ztrácejí raného předka,” Science, duben 1982, str. 6-7.)

V průběhu geologické historie žilo přes 6000 druhů opů, z nichž skoro všechny vyhynuly. Dnes zbývá na Zemi pouze 120 opích druhů. Ovšem těch zhruba 6000 vyhynulých druhů tvoří bohatý zdroj pro evolucionisty. Vytvořili scénář evoluce člověka, který slouží jejich věci, aranžováním některých lebek vyhynulých druhů opa a lidských ras do řady od nejmenší po největší a jejich krášlením předpojatými komentáři. Použitím těchto metod se po léta snažili získat přívržence evoluční teorie a klamat lidi. Ale nyní potřebují vidět, že tyto metody již nadále nefungují.

Některé z padělaných důkazů, kterými se evolucionisté snaží přesvědčit ostatní, že scénář lidské evoluce je pravdivý, jsou tyto:

1. Piltdownský člověk objevený Charlesem Dawsonem v roce 1912 a který měl být stár 500000 let byl vystavován jako absolutní důkaz takzvaného vývoje člověka. Avšak 40 let po objevu “fosilie” ji vědci znovu prozkoumali a odhalili udivující podvod. Lebka Piltdownského člověka patřila muži, který zemřel před 500 lety a jeho dolní čelist náležela nedávno vyhynulému opu. Zuby byly speciálně uspořádány a přidány k čelisti a jejich spoje opilovány, aby se podobaly lidským. Pak byly kusy kosti zabarveny dichromanem draselným, aby nabraly starobylého vzhledu.

2. V roce 1922 Henry Fairfield Osborn, ředitel Amerického muzea přírodní historie, vyhlásil, že nalezl fosilizovanou stoličku náležející do epochy pliocénu v západní Nebrasce nedaleko Snake Brook. Tento zub údajně nesl znaky člověka a opa, a pocházel z nového druh, který dostal přezdívku “Nebraský člověk”. Podle tohoto jediného zubu byly domyšleny rekonstrukce hlavy a těla nebraského člověka. Navíc byl nebraský člověk vyobrazován dokonce s celou svou rodinou! Ale v roce 1927 byly objeveny ostatní části kostry a tyto nově objevené kusy ukázaly, že zub nepatřil ani člověku ani opu, nýbrž vyhynulému druhu divokého amerického prasete zvaného Prosthennops.

3. Ramapithecus je znám jako největší a nejdéle trvající padělek evoluční teorie. Toto jméno dostala fosilie nalezená v Indii roku 1932, která údajně zastupovala první stádium odštěpení člověka od opa, které se údajně odehrálo před 14 miliony let. Tato fosilie byla užívána jako solidní důkaz evolucionisty po snad 50 let. Avšak další analýzy odhalily, že dentální charakteristiky Ramapitheca byly dosti podobné žijícím šimpanzům. Kupříkladu Theropicthecus galada, pavián žijící ve vysokých nadmořských výškách v Etiopii, má řezáky a špičáky, jež jsou malými příbuznými těch žijících opů a krátký obličej jako Ramapithecus. V dubnovém vydání Science z roku 1982, v článku s nadpisem “Lidé ztrácejí raného předka” ohlásil, že Ramapithecus je jenom vyhynulý orangutan.

4. V červenci 1984 byla skoro kompletní zkamenělá kostra evidentního člověka nalezena v jezeře Lake Turkana v Keni. Předpokládalo se, že tato fosilie, s přezdívkou Turkanský chlapec, byla kolem 12 let stará a byla by vysoká 1.83 metru, kdyby chlapec dospěl. Vzpřímená struktura kostry se nijak neliší od dnešních lidí. Dlouhá vysoká postava této kostry naprosto sedí ke kostrám lidí v současnosti obývajících tropické oblasti světa. Richard Leakey uvedl, že chlapec by zůstal v dnešním davu nepovšimnut.4 Jelikož byla tato lidská kostra nalezena ve vrstvě, jejíž věk byl určen na 1.6 milionů let, bylo to klasifikováno jen podle stáří jako další zástupce Homo erektus. Chlapec Turkana je typickým příkladem předsudků a zaujatých výkladů zkamenělin evolucionisty.

5. “Lucy” je jméno dané fosilnímu objevu antropologa Donalda Johansona v roce 1974. Mnozí evolucionisté tvrdili, že Lucy byla přechodnou formou mezi lidmi a takzvanými hominidními předky. Jenže následující analýza této fosilie odhalila, že Lucy je pouze příslušníkem vyhynulého druhu opa známého jako Australopithecus. Velikost mozku Australopitheca je obdobná jako u šimpanze. Mnohé další charakteristiky—jako detaily na lebce, blízkost očí, ostré stoličky, struktura dolní čelisti, dlouhé paže a krátké nohy—tvoří důkaz, že tito tvorové se nijak nelišili od dnešních šimpanzů. Dokonce i pánev je podobná té u šimpanzů.5

6. Richard Leakey prezentoval lebku označenou KNM-ER 1470—o níž řekl, že je stará 2.8 milionů let—jako největší objev v historii antropologie. Podle něho měl tento tvor malou kapacitu lebky jako Australopithecus, spolu s tváří podobnou dnešním lidem a byl chybějícím článkem mezi Australopithecem a lidmi. Jenže zakrátko vyšlo najevo, že lidem podobná tvář lebky KNM-ER 1470, která se často objevovala na obálkách vědeckých žurnálů a populárně vědeckých časopisů, byla výsledkem nesprávného shromáždění fragmentů lebky—kterážto “chyba” mohla být záměrná.

Pohádka o Lucy Se Rozplynula

Sbohem Lucy...

Dva evoluční anatomové, Solly Zuckerman a Charles Oxnard, prozkoumali zkamenělinu nazvanou“Lucy,” prohlášenou za dvounohého lidského předka po svém vykopání v roce 1974. Odmítli tvrzení a prohlásili, že anatomie Lucy a způsob chůze se nijak nepodobaly lidským a že jde pouze o druh opa. V následujících letech bylo oznámeno, že Lucy je určitě druh opa, jaký byl hlavní titulek na obálce časopisu Science et Vie. Evolucionisté museli říct sbohem Lucy coby domnělému předku člověka. 1.Existuje mnoho anatomických nesrovnalostí mezi chodidlem lidí a opů. Opí prsty jsou dlouhé a klenba lidského chodidla u opího chodidla dokonce vůbec neexistuje. 2.Svrchni část lidského těla je vzpřímená a chodíme rovně, po dvou. Toto je náš charakteristický způsob pohybu. Opi kráčejí s vrchní polovinou těla nakloněnou dopředu a používají paže pro další oporu. Tuto anatomickou propast mezi lidmi a opy je nemožné překlenout a naprosto vyvrací dlouhou pohádku o lidské evoluci. 3.Jak lze vidět na obrázcích, palec opačný k prstům, velmi důležitý znak lidské ruky, u opa vůbec neexistuje. Tyto odlišnosti stačí, aby ukázaly nemožnost evoluce lidí z opic.

Jak vidno, neexistuje vědecký objev, který by podporoval, neřkuli potvrzoval, evoluční teorii, pouze někteří vědci, kteří v ni slepě věří. Tito vědci věří v mýtus evoluce sami od sebe, dokonce i přes nedostatek vědeckého důkazu, a snaží se i ostatní přimět, aby v ni věřili, užíváním klamavých konstrukcí a předpojatých interpretací. Všechny zprávy o takzvaných "lidských předcích" a ilustrace používané v těchto zprávách jsou jednoduše padělky. Solidní důkaz demoluje báchorku o lidské evoluci.

Na následujících stránkách poskytujeme určité příklady nespočtu zkamenělých lebek, které vyvracejí teorii o evoluci. Tyto lebky jsou mezi doklady, že žádné z těchto živých stvoření se nikdy v historii neměnilo, že žádné se neproměnilo v jiné druhy a že všecky druhy vždycky existovaly se všemi svými znaky od samého počátku.

Spolu s těmito střípky důkazu jsou prezentovány slepé uličky a nedostatek logiky v darwinistickém myšlení. Kupříkladu darwinisté tvrdí, že druhy se zdokonalily postupnými změnami. Ale jak vysvětlí stálost pravidelně viděnou u všech živých tvorů? Teorie evoluce, která tvrdí, že člověk je údajně potomkem opic, by měla také vysvětlit, proč jiné druhy neprodělaly proces transformace obdobný jako ten, co si představují, že se odehrál u opic.

Darwinisté nemají odpověď na otázku, proč se medvědi nerozhodli jednoho dne pro chůzi po dvou, nebo proč se liška nevyvinula v chytrého profesora rozvinutím své inteligence, nebo proč se panda nestala malířem, který tvoří působivá umělecká díla. Předmět evoluce byl vyobrazen příklady a s logikou, kterou dovedou snadno odmítnout i děti, jednoduše prohlášením neuvěřitelné iracionality darwinismu. Darwinismus je prezentovám, jako kdyby byl vědeckou teorií, ale ve skutečnosti je to nepředstavitelně iracionální ideologie.

Jak uvidíte, darwinismus je největším skandálem v historii, založeným cele na lžích a podvodu a na iracionálních a nelogických tvrzeních. Celý svět bude svědkem kolapsu darwinismu v 21.století.

_______________________________________________________________________________________________

1. Richard E. Leakey, Tvoření lidstva (The Making of Mankind), London: Michael Joseph Limited, 1981, str. 43.
2. William R. Fix, Podomní prodavači kostí (The Bone Peddlers), New York: Macmillan Publishing Company, 1984, str. 150-153.
3. Marvin Lubenow, Kosti sváru (Bones of Contention), Grand Rapids, MI: Baker, 1992, str. 136.
4 Tamtéž, str. 83.
5 Richard Allan a Tracey Greenwood, “Primáti a lidská evoluce" (Primates and Human Evolution) v učebnici ročník 13 Biologie, 1999, studentské zdroje a materiály, Biozone International, vytištěno na Novém Zélandu, str. 260.

Lebka Lišky Stáří: 8.6 milionů let Období: Miocén Místo nálezu: Čína Při navrhování, že lidé jsou údajně potomky opic, evolucionisté poukazují na různé lebky coby důkaz—přinejmenším v jejich očích. Scénáře vykonstruované kolem těchto lebek, které patří buď vyhynulým opům anebo různým lidským rasám, které kdysi v minulosti žily, jsou všechno podvod. Žádná změna se neuskutečnila během doby v obecné anatomii nebo ve struktuře lebky žádného živého organismu a je nereálné tvrdit, že opi takovou změnou prošli. Jak zde vyobrazená 8.6 milionů let stará lebka lišky ukazuje, liščí lebky se nikdy nezměnily. Lišky se z ničeho nic nerozhodly dále rozvíjet svou inteligenci, zvýšit obsah svých mozků a změnit se v jinou formu masožravce změnou své stavby. Lišky byly vždycky lišky, lvi vždy existovali jako lvi a opi byli stále opi. Jak konkrétní zjištění postupně potvrzují, tvrzení, že živé organismy jsou si navzájem potomky a že předkem lidí byl druh opa, je hrozná lež.

Vlčí Lebka Stáří: 9.5 milionů let Období: Miocén Místo nálezu: Čína 9.5 milionů let stará vlčí lebka zde na obrázku ukazuje, že vlci neprodělali žádné změny ve struktuře svých lebek během milionů let. Tato stabilita se taktéž vztahuje na ostatní živé tvory. Neobjevilo se pozměnění na lebkách vlků, tygrů, koní, medvědů ani opic. Je proto nelogické, aby evolucionisté trvali na tom, že opi postupně měnili svou anatomii v průběhu času a proměnili se v lidské bytosti. Od 19.století darwinisté klamali lidi nespočtem podvodů maskovaných jako věda. Dnes však věda pokročila a poté, co se po internetu stala široce dostupnou, je nemožné, aby tato lež vydržela.

Tygří Lebka Stáří: 79 milionů let Období: křída Místo nálezu: Čína Žádný tygr si nikdy jednoho dne nepomyslel, “Proč bych nemohl kráčet po dvou?” a nezačal tak činit měněním své kosterní stavby. Jak zde vyobrazená 79 milionů let stará fosilie odhaluje, tygři nikdy neprošli procesem proměny. Toto platí pro všechny živé bytosti. Každý druh vznikl se všemi svými určitými vlastnostmi a zůstal stejný tak dlouho, jako přežíval na Zemi. Představa, že živé druhy jsou ve stálém stavu proměny, že se vyvíjejí od primitivních po složitější a že jsou si vzájemně potomky—toto všechno jsou jen výplody představivosti vůbec nepodporované vědeckými poznatky.

Lebka Lišky Stáří: 95 milionů let Období: křída Místo nálezu: Čína Darwinisté se domnívají, že budou-li se za miliony let opakovaně objevovat slepé nahodilosti, pak že vyprodukují zázraky. Představují si, že slepá náhoda může proměnit neživé látky jako je půda v živé tvory a jeden živý druh v jiný—třeba ryby v krokodýly, krokodýly v dinosaury, dinosaury v ptáky nebo medvědy ve velryby. Skutečností je, že žádná liška ani krokodýl, ještěrka ani ryba ani řasa nebo květina nikdy neprodělali takovou změnu. Fosilie staré stovky milionů let prokázaly, že živé věci neprocházely změnami ani transformacemi za celou tu dobu. Tak jako 95 milionů let stará liščí lebka na obrázku, všechny fosilie odhalují, že darwinismus je neplatný.

Lebka Medvěda Hnědého Stáří: 90 milionů let Období: křída Místo nálezu: Čína Medvědi hnědí (Ursos arctos), příslušníci čeledi Ursidae, mají srst, která je hnědá nebo příležitostně krémové barvy. Obvykle obývají lesnaté, hornaté oblasti. Žádného medvěda hnědého nikdy nenapadlo “Proč nezdokonalím svou inteligenci, nezměním svou lebku a nezaložím civilizaci?” aby bezodkladně uvedl do pohybu budování měst, tvoření uměleckých děl, literatury a činění vědeckých objevů. Medvědi existovali pořád jako medvědi a nikdy se neproměnili v jinou živou formu. Všechny živé organismy přežily se stejnými vlastnostmi, jaké vždycky měly. Je dosti nelogické a iracionální tvrdit, že opice se proměnily v lidské bytosti. A neexistuje žádný vědecký podklad pro takové tvrzení.

Lebka Vlka Stáří: 9.3 milionů let Období: Miocén Místo nálezu: Čína Kdyby byla tvrzení evolucionistů pravdivá, pak by se lebky vlků, kteří žili před 9.3 miliony lety, měly znatelně odlišovat od lebek vlků žijících dnes. Ale jak lze vidět na zde vyobrazeném exempláři, lebka současného vlka a ta stará 9.3 milionů let jsou shodné. Žádný vlk si přes zásah milionů let nepoložil otázku, “Proč bych nemohl rozšířit své schopnosti a složit operu?” a nezměnil se v hudebníka, ani si nepomyslel, “Proč nenavrhuji paláce?” a nepokusil se stát architektem. Jak fosilní záznam jasně dokazuje, nejen vlci, ale žádné živé druhy neprodělaly takové změny ve fyzické stavbě, a žádná živá forma se nikdy nevyvinula v jinou. Darwinisté však tvrdí, že evoluční změny—které nelze pozorovat nikde ve fyzických vlastnostech ryb, plazů, ptáků ani savců—se skutečně odehrály u opic; a že některé druhy opů se proměnily v lidské bytosti. Jenže sama o sobě je stáze u ostatních živých tvorů dostatečná, aby ukázala, že toto tvrzení je lež.

Lebka Polární Lišky Stáří: 8.2 milionů let Období: Miocén Místo nálezu: Čína Ovlivněni schopností opic napodobovat, darwinisté tvrdí, že tato zvířata zvládla zvýšit svou inteligenci a vyvinula se v lidské bytosti. Faktem však je, že mnohé druhy v přírodě mají schopnost napodobovat anebo jsou známy svým vysoce inteligentním chováním. Lišky například jsou velmi chytré a mazané. Jenže žádná si nikdy neřekla, “Jelikož jsem tak chytré zvíře, proč bych se nestala vědcem?" a nezačala zkoumat buňky tvořící její tělo pod elektronovým mikroskopem! Bez ohledu na to, jak chytré mohou být, lišky byly vždy liškami. Stejným způsobem, a to je dokázáno vědeckými poznatky, opi vždy existovali jako opi, a lidské bytosti jako lidské bytosti. Ignorování vědeckého důkazu evolucionisty a snahy zakrýt fakta nic nemění. Původem života je stvoření.

Lebka Pandy Stáří: 88 milionů let Období: křída Místo nálezu: Čína Fosilní záznam prokázal, že pandy stále existovaly jako pandy a nikdy neprodělaly vývoj. Jedním takovým důkazem je tato 88 milionů let stará zkamenělá lebka pandy na tomto obrázku. Žádná z pand, které kdy žily, si nikdy neřekla, “Někdy se mohu postavit na dvě nohy, takže proč bych nemohla chodit po dvou pořád a stát vzpřímeně?” a následně nezměnila svou kosterní stavbu. Pandy pořád zůstávaly naprosto stejné, se všemi charakteristikami, které mají, navzdory uplynutí desítek milionů let. Tento fakt ohledně pand se vztahuje i na všechny ostatní formy života. Žádná živá věc nikdy neprošla procesem vývoje ani nezakusila transformaci.

Lebka Tygra Stáří: 78 milionů let Období: křída Místo nálezu: Čína Provádění změn na lebkách vyhynulých druhů opa a jejich vyobrazování jako důkazu pro údajnou lidskou evoluci se pro darwinisty stalo doslova zvykem. Ačkoli byly jejich švindly pokaždé a vždy odhaleny, způsob, kterak v tom nadále pokračují, je znamením jejich zoufalství—protože miliony fosilizovaných vzorků lebek patřících bezpočtu životních forem, prokázaly, že ani živé formy, které potkáváme dnes, ani ty, co se vyskytovaly v minulosti a s nimiž se hojně setkáváme ve fosilním záznamu, nikdy neprodělaly evoluci. Fosilie dokumentují, že tygři vždy existovali jako tygři, vlci jako vlci, nosorožci jako nosorožci a orangutani jako orangutani. 78 milionů let stará zkamenělina tygra zde vyobrazená je jen jedním příkladem. Neexistuje rozdíl mezi lebkami tygrů, co existovali před 78 miliony let a těmi, co žijí dnes.

Lebka Medvěda Stáří: 80 milionů let Období: křída Místo nálezu: Čína Způsob, jakým se média snaží portrétovat darwinismus jako “nezpochybnitelný” vědecký fakt, je ve skutečnosti následkem ideologického zápasu. Fakticky je darwinismus dobře znám jako zastaralá teorie, která je stále více v rozporu s vědeckými poznatky. Zkameněliny patří mezi poznatky, které to ověřují. Evolucionisté tvrdí, že lidé a opi jsou údajně potomky jediného předka, ale nejsou schopni vysvětlit nepřítomnost sebemenší změny u lebky, stavby hlavy, nebo kostry kteréhokoli živého organismu během desítek milionů let. Otázka, proč by se měli opi jednoho dne vyvinout v lidské bytosti, když se žádná taková změna neuskutečnila v anatomii kteréhokoli jiného druhu, zůstává bez odpovědi. Evolucionisté nemají racionální odpověď na otázku, proč opice a medvědi nezačali také mluvit, komponovat, produkovat obrazy a sochy, stavět působivé budovy, psát romány, básně, hry a scénáře, činit technologické objevy a zkoumat vesmír. Tímž způsobem, jako se medvědi nikdy nerozhodli získat pokročilé vlastnosti a změnit se v jinou formu života, se ani opi nezměnili v lidské bytosti. Medvědi stále existovali jako medvědi, opi jako opi a lidé jako lidé. 80 milionů let stará medvědí zkamenělina na tomto obrázku se neliší od dnešních exemplářů, zjevujíc tento fakt pro všechny, kdo chtějí vidět.

Lebka Sibiřského Vlka Stáří: 80 milionů let Období: křída Místo nálezu: Čína Tato 80 milionů let stará lebka sibiřského vlka dokazuje, že sibiřští vlci vždy existovali jako vlci, ukazuje, že tento druh se nikdy v průběhu dějin neměnil. Žádný sibiřský vlk si například nikdy nepomyslel, “Umím rychle běhat, tak proč nezměním svou kosterní stavbu a nestanu se sportovcem?", urychleně měníc vlastní anatomii a vyhrávajíc olympijskou medaili! Jaké rysy měl sibiřský vlk, když byl původně stvořen, si jiní sibiřští vlci zachovali v průběhu desítek milionů let. Nikdy žádným způsobem neprodělali vývoj.