Čína vstoupila do dvacátého století jako zbytky říše roztříštěné pod tlakem zejména Británie, Francie, Německa, Japonska a Ruska. Po svržení imperiální nadvlády nebyla po desetiletí ustanovena žádná centrální autorita. Když se v roce 1949 dostala k moci komunistická strana, Čína se proměnila ve stát strachu. Tento proces stál životy desítky milionů lidí kvůli represivním a totalitním metodám, které komunisté používali, aby prosadili svou krvavou ideologii. Čínská komunistická strana se uchýlila k násilí, aby se udržela u moci a zavedla nejdivočejší a nemilosrdnou formu komunismu vůbec, nutíce jediný způsob žití a myšlení všem čínským lidem.
V průběhu tohoto období, ti kdo se odmítli podrobit pravidlům komunistických vůdců byli nemilosrdně vyhlazeni.
Obecně se předpokládá, že divoké zavádění komunismu skončilo. Lidé již nedostávají potraviny výměnou za kupony, nemusí nosit uniformy, ani nejsou mučeni, pokud nejsou schopni se naučit Maovu "Malou rudou knížku" zpaměti. Jenže komunismus uzpůsobený režimu nového světového pořádku je stále naživu a stejně tak i jeho nemilosrdnost.
