HARUN YAHYA
1. Zakabonil se a odvrátil,
2. že slepec se na něho obrátil.
3. Co můžeš vědět? Snad on chtěl se očistit
4. či připomenutí vyslechnout, a prospěšné mu to mohlo být.
5. Však pokud o boháče jde,
6. o něho ty se zajímáš,
7. a že neočišťuje se, nic nedbáš!
8. O toho však, kdo spěchá k tobě pln snahy
9. a jat z Boha obavami,
10. o toho ty zájem nemáš!
11. Tak ne! Vždyť toto je připomenutí
12. a kdokoliv chce, nechť na ně si vzpomene
13. psané na svitcích úctyhodných,
14. povznesených a očištěných,
15. rukama písařů
16. vznešených, neposkvrněných.
17. Nechť zhyne ten člověk! Ach, jak je nevděčný!
18. Z čeho jej Pán jeho stvořil?
19. Z kapky semene jej stvořil a osud jeho určil
20. a pak cestu mu ulehčil,
21. potom zemřít jej nechá a do hrobu ho vložit dá
22. a posléze, až zachce se mu, z mrtvých vstát mu dá.
23. Však pozor! Člověk ještě nesplnil, co Pán jeho mu poručil!
24. Nechť člověk pohlédne na svou potravu
25. a na to, jak spustili jsme vody záplavu
26. a jak v zemi jsme dali puknout trhlinám
27. a z nich vyrůst obilovinám,
28. vinné révě a travinám,
29. olivovníku a datlovým palmám,
30. hustým zahradám,
31. ovoci i pastvinám
32. v užitek vašim stádům i vám.
33. A až nastane třesk ohlušující,
34. v ten den prchne člověk od bratra svého,
35. matky své i otce svého,
36. družky své i synů svých,
37. neboť každý člověk v ten den bude mít práci sám se sebou jen.
38. V ten den budou tváře zjasněné,
39. rozesmáté a veselé,
40. v ten den budou i tváře jak prach šedivé
41. a chmurou pokryté
42. - to věru budou nevěřící, ti hříšníci!
