HARUN YAHYA
1. Nač se vzájemně vyptávají?
2. Na zvěst nesmírnou,
3. o níž se mezi sebou přou.
4. Však pozor, záhy poznají,
5. a znovu: však pozor, záhy poznají!
6. Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli
7. a hory jejími podpěrami neučinili?
8. A v párech jsme vás stvořili
9. a spánek váš učinili přestávkou
10. a noc pokrývkou
11. a den pro získání obživy jsme vám stanovili
12. a nad vámi sedm pevných postavili
13. a lampu oslňující tam umístili.
14. A z mračen déšť vytlačujících jsme vodu v hojnosti seslali vám,
15. abychom z ní dali vyrůst obilí a rostlinám
16. i hustě zarostlým zahradám.
17. Den rozhodnutí věru přijde v čase určeném;
18. v ten den na pozoun bude zatroubeno a v zástupech dostavíte se
19. a nebe se otevře a branami stane se
20. a hory se do pohybu dají a budou přeludem.
21. A peklo bude věru na číhané,
22. útulek pro vzpurné,
23. a v něm zůstanou věky celé
24. a chládku tam neokusí ani nápoje
25. kromě vody vroucí a hnijící,
26. což odměnou bude odpovídající.
27. Vždyť oni v zúčtování nedoufali
28. a za výmysl Naše znamení lživě prohlašovali,
29. však spočítali jsme věc každou a pořídili záznam.
30. "Ochutnejte! Nic než trest dnes nepřidáme vám!"
31. Pro bohabojné však je místo blažené,
32. zahrady a sady révy vinné,
33. dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné,
34. a poháry po okraj naplněné.
35. Neuslyší tam plané tlachání ani žádné lhaní,
36. odměnou od Pána tvého dar to dobře rozpočtený!
37. Od Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, Milosrdného, svolené k promluvě nedostanou
38. V den, kdy duch a andělé stát v řadě budou, nehovoříce - kromě těch, jimž Milosrdný to povolí a kteří jen pravdu pronesou.
39. Tento den skutečností je a kdo chce, nechť připraví si k Pánu svému cestu;
40. a věru varování jsme vám již dali o blízkém trestu v den, kdy člověk spatří, co rukama svýma předtím učinil, a kdy nevěřící zvolá: "Ach, kéž bych jen prachem byl!"
