1. Nač se vzájemně vyptávají?

2. Na zvěst nesmírnou,

3. o níž se mezi sebou přou.

4. Však pozor, záhy poznají,

5. a znovu: však pozor, záhy poznají!

6. Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli

7. a hory jejími podpěrami neučinili?

8. A v párech jsme vás stvořili

9. a spánek váš učinili přestávkou

10. a noc pokrývkou

11. a den pro získání obživy jsme vám stanovili

12. a nad vámi sedm pevných postavili

13. a lampu oslňující tam umístili.

14. A z mračen déšť vytlačujících jsme vodu v hojnosti seslali vám,

15. abychom z ní dali vyrůst obilí a rostlinám

16. i hustě zarostlým zahradám.

17. Den rozhodnutí věru přijde v čase určeném;

18. v ten den na pozoun bude zatroubeno a v zástupech dostavíte se

19. a nebe se otevře a branami stane se

20. a hory se do pohybu dají a budou přeludem.

21. A peklo bude věru na číhané,

22. útulek pro vzpurné,

23. a v něm zůstanou věky celé

24. a chládku tam neokusí ani nápoje

25. kromě vody vroucí a hnijící,

26. což odměnou bude odpovídající.

27. Vždyť oni v zúčtování nedoufali

28. a za výmysl Naše znamení lživě prohlašovali,

29. však spočítali jsme věc každou a pořídili záznam.

30. "Ochutnejte! Nic než trest dnes nepřidáme vám!"

31. Pro bohabojné však je místo blažené,

32. zahrady a sady révy vinné,

33. dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné,

34. a poháry po okraj naplněné.

35. Neuslyší tam plané tlachání ani žádné lhaní,

36. odměnou od Pána tvého dar to dobře rozpočtený!

37. Od Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, Milosrdného, svolené k promluvě nedostanou

38. V den, kdy duch a andělé stát v řadě budou, nehovoříce - kromě těch, jimž Milosrdný to povolí a kteří jen pravdu pronesou.

39. Tento den skutečností je a kdo chce, nechť připraví si k Pánu svému cestu;

40. a věru varování jsme vám již dali o blízkém trestu v den, kdy člověk spatří, co rukama svýma předtím učinil, a kdy nevěřící zvolá: "Ach, kéž bych jen prachem byl!"