1. Hle, přísahám při dni zmrtvýchvstání

2. a při duši, jež stálé výčitky si činí!

3. Myslí si člověk snad, že neshromáždíme jeho kosti?

4. Však ano, a dokonce schopni jsme sestavit jeho prsty!

5. A naopak, člověk si spíše přeje jednat i dál hříšně

6. a ptá se: "Kdy vůbec ten den zmrtvýchvstání nastane?"

7. Až zrak se oslepí,

8. až měsíc se zatmí,

9. až slunce s měsícem se spojí,

10. tehdy člověk vykřikne: "Kam prchnout mám?"

11. Však pozor! Nebude žádný úkryt znám,

12. u Pána tvého v ten den bude shromaždiště jen!

13. V ten den bude člověku sděleno, co zavčas učinil a co zameškal.

14. Ba co víc, člověk sám sebe bude jasně zřít,

15. a kdyby své omluvy mohl předložit...

16. Nehýbej příliš jazykem svým, když je přednášíš, ve snaze je uspíšit,

17. vždyť Nám přísluší je shromáždit i číst.

18. A když ti je předčítáme, sleduj jeho přednášení,

19. a potom na Nás je podat jeho objasnění.

20. Však pozor! Vy naopak milujete rychle plynoucí

21. a zanedbáváte život budoucí.

22. V ten den budou jedny tváře zářící

23. a ke svému Pánu hledící

24. a jiné tváře v ten den budou sinalé, tušící,

25. že dovrší se na nich trest páteř lámající.

26. Však pozor! Až duše vystoupí ke klíční kosti

27. a bude řečeno: "Kdo je zaklínatel?"

28. a ona si pomyslí, že toto je se světem rozluka,

29. a proplete se s nohou noha,

30. v ten den k tvému Pánu všichni hnáni budou.

31. "On almužnu nedával ani modlitbu nekonal,

32. však odvracel se a za lež prohlašoval,

33. a pak ke své rodině pyšně kráčeje se odebral!"

34. Ach běda ti, běda!

35. A znovu běda ti, běda!

36. Myslí si člověk snad, že sám sobě bude zůstaven?

37. Což nebyl kapkou semene vystříknutého jen?

38. Potom se kapkou přilnavou stal a Bůh jej stvořil a vyrovnal

39. a dvě pohlaví, mužské a ženské, z něho udělal.

40. Což není v moci jeho, aby mrtvým opět život dal?