1. Hle, přísahám při dni zmrtvýchvstání
2. a při duši, jež stálé výčitky si činí!
3. Myslí si člověk snad, že neshromáždíme jeho kosti?
4. Však ano, a dokonce schopni jsme sestavit jeho prsty!
5. A naopak, člověk si spíše přeje jednat i dál hříšně
6. a ptá se: "Kdy vůbec ten den zmrtvýchvstání nastane?"
7. Až zrak se oslepí,
8. až měsíc se zatmí,
9. až slunce s měsícem se spojí,
10. tehdy člověk vykřikne: "Kam prchnout mám?"
11. Však pozor! Nebude žádný úkryt znám,
12. u Pána tvého v ten den bude shromaždiště jen!
13. V ten den bude člověku sděleno, co zavčas učinil a co zameškal.
14. Ba co víc, člověk sám sebe bude jasně zřít,
15. a kdyby své omluvy mohl předložit...
16. Nehýbej příliš jazykem svým, když je přednášíš, ve snaze je uspíšit,
17. vždyť Nám přísluší je shromáždit i číst.
18. A když ti je předčítáme, sleduj jeho přednášení,
19. a potom na Nás je podat jeho objasnění.
20. Však pozor! Vy naopak milujete rychle plynoucí
21. a zanedbáváte život budoucí.
22. V ten den budou jedny tváře zářící
23. a ke svému Pánu hledící
24. a jiné tváře v ten den budou sinalé, tušící,
25. že dovrší se na nich trest páteř lámající.
26. Však pozor! Až duše vystoupí ke klíční kosti
27. a bude řečeno: "Kdo je zaklínatel?"
28. a ona si pomyslí, že toto je se světem rozluka,
29. a proplete se s nohou noha,
30. v ten den k tvému Pánu všichni hnáni budou.
31. "On almužnu nedával ani modlitbu nekonal,
32. však odvracel se a za lež prohlašoval,
33. a pak ke své rodině pyšně kráčeje se odebral!"
34. Ach běda ti, běda!
35. A znovu běda ti, běda!
36. Myslí si člověk snad, že sám sobě bude zůstaven?
37. Což nebyl kapkou semene vystříknutého jen?
38. Potom se kapkou přilnavou stal a Bůh jej stvořil a vyrovnal
39. a dvě pohlaví, mužské a ženské, z něho udělal.
40. Což není v moci jeho, aby mrtvým opět život dal?
