1. Slaví Boha vše, co na nebesích je i na zemi, a On mocný je i moudrý.

2. On je ten, jenž vyhnal ty z vlastníků Písma, kteří neuvěřili, z příbytků jejich k prvnímu shromáždění. Nevěřili jste, že odejdou, zatímco oni si myslili, že pevnosti jejich je proti Bohu ochrání. Však Bůh k nim přišel z místa, odkud se nenadáli, a vrhl v srdce jejich děs, takže zbořili domy své vlastníma rukama i rukama věřících. A vezměte si z toho poučení, vy, kdož nadáni jste prozíravostí!

3. Kdyby byl Bůh pro ně nepředepsal vyhnanství, byl by je věru potrestal v životě pozemském jiným způsobem; v životě budoucím pak je očekává trest ohnivý.

4. A to proto, že se vzepřeli Bohu a poslu Jeho. A kdokoliv se vzepře Bohu... vždyť Bůh věru je strašný ve Svém trestáni.

5. Vše, co jste porazili z palem datlových či nechali stát na kořenech jejich, to učinili jste z dovolení Božího, a aby poníženi byli hanebníci.

6. To, co Bůh poskytl jako kořist poslu Svému z majetku jejich, k tomu jste vy nemusili popohánět ani koně, ani velbloudy. Avšak Bůh dává Své zplnomocnění poslům Svým, nad kým chce, a Bůh je nad každou věcí všemocný.

7. To, co Bůh poskytl poslu Svému jako kořist z obyvatelů měst, to patří Bohu a poslu Jeho, příbuzným, sirotkům, chudákům a tomu, kdo po cestě Boží kráčí, aby se to nedostalo do oběhu mezi bohatými z vás. To, co vám dává posel, to si vezměte! Ale toho, co vám odepřel, toho se zdržujte! A bojte se Boha, neboť Bůh je věru strašný v trestání Svém.

8. A část kořisti náleží chudým vystěhovalcům, kteří byli vyhnáni z příbytků svých a od majetků svých a kteří usilují dosáhnout přízně Boží a zalíbení a pomáhají Bohu a poslu Jeho. A toto jsou vskutku lidé spravedliví.

9. Ti, kdož pevně sídlí v tomto obvodu a utvrdili se ve víře ještě před nimi, ti milují ty, kdož se k nim vystěhovali, a nenalézají v hrudích svých žádnou závist kvůli tomu, co dáno bylo vystěhovalcům. A dávají jim přednost před sebou, i kdyby sami měli nedostatek. A ti, kdož ochrání duše své před lakotou, ti budou blažení.

10. A ti, kdož přišli po nich, hovoří: "Pane náš, odpusť nám i bratřím našim, kteří nás předešli ve víře; a nevkládej do srdcí našich zlobu proti těm, kdož před námi uvěřili, Pane náš, vždyť Tys věru shovívavý, slitovný!"

11. Což jsi neviděl pokrytce, jak říkají bratřím svým nevěřícím z vlastníků Písma: "Budete-li vyhnáni, my věru odejdeme s vámi a nikdy neuposlechneme nikoho proti vám. A bude-li proti vám bojováno, my vám určitě pomůžeme." A Bůh je věru svědkem toho, že jsou lháři.

12. A budou-li tito vskutku vyhnáni, oni s nimi neodejdou, a bude-li proti nim bojováno, oni jim nepomohou, anebo poskytnou-li jim pomoc, obrátí se potom zády a nakonec jim samým nebude pomoci.

13. Vy naháníte srdcím jejich větší hrůzu než Bůh, a to je proto, že to jsou lidé, kteří nic nechápou.

14. Nebudou bojovat proti vám společně, nýbrž jednotlivě v sídlištích opevněných či za hradbami. Jsou-li mezi sebou, je statečnost jejich velká a ty je pokládáš za sjednocené, avšak srdce jejich jsou rozdělena. A to proto, že jsou to lidé, kteří rozumně neuvažují,

15. podobní těm, kdož byli nedlouho před nimi: okusili již špatných následků svého počínání a očekává je ještě trest bolestný.

16. A podobají se satanovi, jenž říká člověku: "Buď nevěřící!" A když se stane nevěřícím, tu mu řekne: "Já nejsem za tebe zodpovědný, neboť se věru obávám Boha, Pána lidstva veškerého!"

17. A konec jich obou bude jedině v ohni pekelném a budou tam nesmrtelní. A taková je odměna nespravedlivých.

18. Vy, kteří věříte, bojte se Boha! Nechť duše každá popatří na to, co si již dříve připravila pro zítřek. Bojte se Boha, vždyť Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.

19. Nebuďte jako ti, kdož zapomněli na Boha a jimž On dal zapomenout na sebe samé - a toto jsou věru hanebníci.

20. A nebudou si rovni obyvatelé ohně a obyvatelé ráje; a obyvatelé ráje jsou ti, kdož velkého úspěchu dosáhli.

21. Kdybychom byli seslali tento Korán na horu, byl bys ji viděl pokornou a pukající ze strachu před Bohem. A tato podobenství uvádíme lidem, snad budou o tom přemýšlet.

22. On je Bůh - a není božstva kromě Něho - jenž zná nepoznatelné i všeobecně známé. On milosrdný je i slitovný.

23. On je Bůh - a není božstva kromě Něho - vládce, přesvatý, mír, věrný, ochránce bezpečný, mocný, samovládný, velmožný; oč slavnější je Bůh než vše to, co k Němu přidružují.

24. On je Bůh, stvořitel, tvůrce i utvářející. Jemu přísluší jména překrásná a Jeho slaví vše, co na nebesích je i na zemi - On mocný je i moudrý!