1. Při hvězdě padající!

2. Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden,

3. ani nehovoří z vlastního popudu svého.

4. Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto,

5. jemuž naučil jej silný mocí,

6. silou vládnoucí; a vzpřímeně se tyčil,

7. zatímco na nejvyšším obzoru byl.

8. Potom se přiblížil a dolů se spustil,

9. až na vzdálenost dvou luků či ještě blíže byl,

10. a vnukl svému služebníkovi to, co mu vnukl.

11. A srdce jeho mu v tom, co viděl, nelhalo.

12. Chcete snad pochybnost vyslovit o tom, co zřel?

13. A věru jej viděl již u příležitosti sestoupení jiného

14. poblíže lotosového stromu u okraje nejzazšího,

15. u něhož je zahrada příbytku věčného.

16. A když přikrylo lotosový strom to, co jej krylo,

17. oko se neodvrátilo ani nebloudilo,

18. a věru spatřil on největší ze znamení Pána svého!

19. Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá

20. a Manát, té třetí, jiné?

21. Vy syny byste měli mít a On pouze dcery?

22. To vskutku rozdělení by bylo nerovné!

23. Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného vedení.

24. Což člověk má mít vše, po čem touží?

25. Však Bohu poslední i první život patří.

26. A vůbec nic nepomůže přímluva andělů, ať sebevíc jich je na nebi, leda tehdy, když k tomu Bůh svolí, a pro toho, koho chtít bude a jehož si oblíbí.

27. A vskutku ti, kdož nevěří v život budoucí, anděly ženskými jmény nazývají,

28. byť o tom žádné vědění nemají a jen dohady své následují. Však dohady nic proti skutečnosti nezmohou!

29. Odvrať se tedy od těch, kdo zády k Našemu připomenutí se obracejí a pouze k tomuto pozemskému životu tíhnou.

30. Takový je rozsah jejich vědění! A Pán tvůj ví dobře o tom, kdo z cesty Jeho zbloudil, a zná nejlépe i toho, kdo po ní kráčí.

31. Bohu náleží vše na nebesích a na zemi, aby mohl odměnit ty, kdož špatné páchali, a aby odměnil ty, kdož dobré konali, odměnou nejkrásnější,

32. ty, kdož těžkých hříchů a nepravostí se varovali a jen drobných prohřešků se dopouštěli. A Pán tvůj věru rozsáhlým odpuštěním vládne a znal vás dobře už tehdy, když vytvořil vás ze země a když jste byli zárodky v lůnech matek svých. Nepovažujte tedy sebe za očištěné! A On nejlépe zná ty, kdo jsou bohabojní.

33. Co soudíš o tom, jenž zády se obrací

34. a málo jen rozdává a lakotí?

35. Má snad vědomost o nepoznatelném, takže je vidí?

36. Či nebylo mu sděleno, co obsahují svitky Mojžíše

37. a Abrahama, jenž byl věrný?

38. Že totiž žádná duše obtížená břímě jiné duše neponese,

39. že člověku se jen toho, oč usiloval, dostane,

40. že výsledek jeho úsilí bude viděn

41. a potom plnou odměnou bude odměněn,

42. že u Pána tvého je konečný cíl jen,

43. že On rozesmává i rozplakává,

44. že On smrt i život dává,

45. že On stvořil pohlaví mužské a ženské

46. z kapky semene vystříknuté,

47. že Jemu přísluší stvoření druhé,

48. že On obohacuje a uspokojuje,

49. že On je ten, kdo Siria pánem je,

50. že On dávným ´Ádovcům zahynout dal

51. i Thamúdovcům, a žádného nenechal,

52. a před nimi lidu Noemovu, neb to lid velmi nespravedlivý a vzpurný byl,

53. a také Vyvrácené město zahubil,

54. a pokrylo je to, co je pokrylo.

55. A které z dobrodiní Pána svého chceš popírat?

56. A toto je varování podobné varováním dřívějších.

57. Přiblížila se blížící

58. a není kromě Boha nikoho, kdo by ji vyjevil.

59. Tento příběh vás snad údivem naplnil,

60. že místo abyste plakali, se smějete

61. a jen v zábavách dlíte?

62. Před Bohem na zem padejte a Jeho uctívejte!