1. Tá sín mím.

2. Toto jsou Písma zřetelného znamení.

3. Možná že duše tvá se rmoutí proto, že uvěřit nechtějí,

4. však kdybychom chtěli, seslali bychom jim z nebes znamení, před nímž jejich šíje by zůstaly zkrouceny v ponížení.

5. A kdykoliv se jim dostalo od Milosrdného nového připomenutí, vždy se jen od něho odvrátili

6. a za lež je prohlásili; však dostane se jim zvěsti o tom, čemu se posmívali!

7. Což po zemi se nerozhlédli a neviděli, kolika druhům rostlin užitečných jsme na ní vyrůst dali?

8. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

9. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

10. A hle, Pán tvůj Mojžíše zavolal: "Jdi k lidu, jenž křivdu činí,

11. k lidu Faraónovu; což nebudou bohabojní?"

12. I odpověděl: "Pane, obávám se, že mne ze lži obviní

13. a že hruď má stísněna bude a jazyk můj se nerozváže. Pošli pro Áróna raději!

14. A oni mají proti mně obvinění a bojím se, že mě zabijí."

15. I řekl Bůh: "Nikoliv, půjdete oba s Našimi znameními a My, naslouchajíce, budeme s vámi.

16. K Faraónovi jděte a řekněte: My poslové jsme věru Pána lidstva veškerého,

17. odešli dítka Izraele s námi!"

18. I pravil Faraón: "Což jsme tě jako dítě mezi sebou nevychovali a nezůstals u nás mnohá léta věku svého?

19. A přesto jsi provedl skutek svůj, jejž jsi učinil; tys věru jeden z nevděčných!"

20. Mojžíš odpověděl: "Spáchal jsem jej v době, kdy byl jsem ještě jedním z bloudících,

21. a uprchl jsem před vámi, neb jsem se vás bál. Pán můj mi pak moudrost daroval a jedním ze svých poslů mě učinil.

22. A dobrodiní, jež mi předhazuješ, je v tom snad, žes dítka Izraele zotročil?"

23. I otázal se Faraón: "A kdo je ten Pán lidstva?"

24. Odvětil: "Pán nebes i země a všeho, co mezi nimi je - uvěřit-li dovedete!"

25. I pravil Faraón k okolostojícím: "Zdaž slyšíte?"

26. Řekl Mojžíš: "Pánem vaším je i vašich dávných předků."

27. Pravil: "Váš posel, jenž vyslán byl k vám, je bláznem vskutku!"

28. A Mojžíš pokračoval: "Je Pánem východu i západu a toho, co mezi nimi je - můžete to pochopit?"

29. I zvolal Faraón: "Uznáš-li jiné božstvo než mne, do vězení tě dám věru hodit!"

30. I otázal se Mojžíš: "A což když ti předvedu důkaz zřetelný?"

31. Faraón odpověděl: "Předveď jej tedy, jsi-li pravdomluvný!"

32. I hodil tedy hůl svou, a hle, hadem zjevným se stala

33. a vyňal ruku svou, a hle, bílou přihlížejícím se zdála!

34. I řekl Faraón k velmožům svým, kol něho stojícím: "Tohle věru je kouzelník obratný,

35. jenž kouzly svými vás chce z vaší země vyhnat. Co rozhodnete?"

36. I pravili: "Odkaž jej i bratra jeho na později a do všech měst shromažďovatele vyšli,

37. by k tobě se všemi kouzelníky obratnými přišli!"

38. A shromážděni byli kouzelníci v den pro schůzku stanovený

39. a lidé byli dotázáni: "Chcete se též účastnit shromáždění?

40. Snad i my kouzelníky, budou-li vítězní, následovat budeme."

41. Když kouzelníci se dostavili, řekli Faraónovi: "A dostaneme odměnu, jestliže vítězství dosáhneme?"

42. A odpověděl Faraón: "Zajisté, a tehdy se věru mými přiblíženci stanete."

43. I pravil jim Mojžíš: "Hoďte, co hodit chcete!"

44. A hodili provazy své a hole své, říkajíce: "Při moci Faraónově, vítězství máme zaručené!"

45. Pak hodil Mojžíš hůl svou, a hle, pozřela jejich kousky podvodné.

46. Na zem kouzelníci klaníce se padli,

47. volajíce: "V Pána lidstva jsme uvěřili,

48. v Pána Mojžíšova a Árónova."

49. Faraón vykřikl: "Jak to, že jste v něj uvěřili, dříve než jsem vám dovolil? On věru vaším mistrem je, jenž kouzlům vás naučil. Však záhy dám vám poznat! Dám vaše pravé ruce a levé nohy usekat a všechny vás dám ukřižovat!"

50. Odpověděli: "Nic nevadí, vždyť my se přece k Pánu svému navrátíme,

51. a toužíme jedině, aby nám Pán náš odpustil viny naše, vždyť my k prvním věřícím patříme!"

52. A vnukli jsme Mojžíšovi: "Odejdi v noci se služebníky Mými, neb věru budete pronásledováni."

53. Faraón pak vyslal svolavatele v města svá,

54. aby řekli: "Tamti jsou jen skupina nepočetná

55. a na nás vskutku jsou rozhněváni,

56. však my množství jsme věru, jež má se na pozoru!"

57. A odvedli jsme Faraóna a lid jeho ze zahrad a od pramenů,

58. od pokladnic a ze vzácných příbytků;

59. a tak stalo se a učinili jsme dítka Izraele toho všeho dědici

60. a pronásledovalo je vojsko Faraóna, k východu pochodující.

61. Když obě skupiny se spatřily, druhové Mojžíšovi zvolali: "Teď vskutku dostiženi jsme!"

62. I pravil Mojžíš: "Však nikoliv, vždyť Pán můj je se mnou a On povede mne!"

63. A vnukli jsme Mojžíšovi: "Udeř holí svou do moře!" A rozestoupilo se a část každá podobnou se stala obrovské hoře.

64. A dali jsme jim postoupit a pak i těm druhým,

65. a zachránili jsme Mojžíše a všechny, kdož byli s ním,

66. a pak jsme zničili ty druhé utopením.

67. Věru je v tomto znamení; však většina z nich nevěří.

68. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

69. Vyprávěj jim zvěst o Abrahamovi,

70. když pravil otci svému a lidu svému: "Co to uctíváte?"

71. Odpověděli: "Modly uctíváme a v oddanosti k nim setrváváme."

72. I otázal se jich: "A slyší vás, když je vzýváte?

73. Anebo jsou vám k užitku či ke škodě?"

74. Odvětili: "To nikoliv, však shledali jsme, že tak činili již otcové naši."

75. A pravil Abraham: "Uvažovali jste vůbec o tom, co uctíváte

76. vy i dávní předkové vaši?

77. To jsou nepřátelé moji a není Boha kromě Pána lidstva,

78. jenž stvořil mne a na správnou cestu mne uvádí

79. a krmí mne a napájí,

80. a když nemocen jsem, mne uzdraví

81. a zemřít mi dá a pak mě oživí,

82. a přeji si jen, aby mi viny mé odpustil v soudu den poslední."

83. Pane, daruj mi moudrost a připoj mě k bezúhonným

84. a učiň mě pro pokolení budoucí jazykem pravdomluvným

85. a dej, ať jsem jedním z dědiců zahrady slastí,

86. a odpusť otci mému, že patřil mezi bloudící,

87. a nezahanbi mě v den, kdy vzkříšeni budou,

88. v den, kdy nikomu ani majetek, ani synové neprospějí -

89. kromě těch, kdož se srdcem upřímným k Bohu přijdou,

90. v den, kdy ráj se k bohabojným přiblíží

91. a peklo bude předvedeno těm, kdo sváděli,

92. a bude jim řečeno:, Kde je to, co jste uctívali

93. kromě Boha. Mohou vám anebo sami sobě pomoci??

94. A budou do pekla svrženi oni i ti bloudící

95. a všechna vojska Iblísova.

96. A řeknou tam mezi sebou se hádajíce:

97. , Při Bohu, věru jsme ve zjevném bludu byli,

98. když naroveň Pána lidstva jsme vás povýšili.

99. A svedli nás z cesty jedině hříšníci,

100. a nemáme přímluvce žádného

101. ani přítele věrného,

102. kéž bychom se mohli vrátit, abychom byli věřící!`"

103. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

104. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

105. A také lid Noemův posly za lháře prohlásil,

106. když bratr jejich Noe jim říkal: "Což nebudete bohabojní?

107. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,

108. Boha se bojte a mne poslouchejte!

109. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

110. Boha se bojte a mne poslouchejte!"

111. I řekli: "Jak máme ti věřit, když následují tě jen ti nejnižší?"

112. A Noe odvětil: "Nemám o tom, co dělali, žádné vědění,

113. a účtování s nimi jedině Pánu mému přísluší máte-li o tom tušení!

114. Já nejsem z těch, kdo věřící odhání,

115. já jsem jen varovatel zjevný!"

116. A zvolali: "Jestliže nepřestaneš, Noe, doopravdy ukamenován budeš!"

117. Řekl: "Pane, lidé moji mě za lháře prohlásili,

118. rozhodni tedy mezi mnou a jimi rozhodnutím zřetelným a zachraň mne i ty, kdož se mnou uvěřili!"

119. A zachránili jsme jej i ty, kdo byli s nim, v arše s nákladem plným

120. a pak jsme utopili ty, kteří zbyli.

121. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

122. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

123. Rovněž ´Ádovci posly za lháře prohlásili,

124. když bratr jejich Húd jim říkal: "Což nebudete bohabojní?

125. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,

126. Boha se bojte a mne poslouchejte!

127. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

128. Chcete stále stavět na každé výšině znamení jen tak pro pobavení

129. a chcete stále zakládat stavby - hodláte snad být nesmrtelní?

130. A když násilí činíte, jste jak tyrani násilní!

131. Boha se bojte a mne poslouchejte!

132. A bojte se toho, jenž rozmnožil to, co znáte,

133. a vaše stáda vám rozhojnil a vaše syny

134. a také zahrady a prameny!

135. Já pro vás obávám se trestu dne nesmírného!"

136. Odpověděli: "Je nám jedno, zda varuješ nás či zda nejsi varovatelem;

137. vždyť toto je způsob starých -nic jiného -

138. a my potrestáni nebudem!"

139. A za lháře ho prohlásili a my jsme je zahubili. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

140. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

141. A také Thamúdovci posly za lháře prohlásili,

142. když bratr jejich Sálih jim říkal: "Což nebudete bohabojní?

143. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,

144. Boha se bojte a mne poslouchejte!

145. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

146. Myslíte, že ponecháni budete v tom, co zde máte, v bezpečí

147. mezi prameny a zahradami,

148. polnostmi a s visícími trsy palmami

149. a že nadále budete vytesávat obydlí v horách domýšlivě?

150. Boha se bojte a mne poslouchejte!

151. Neposlouchejte přestupníků nařízení,

152. kteří na zemi šíří pohoršení a o nápravu se nestarají!"

153. Odpověděli: "Ty věru jsi jen jeden z očarovaných

154. a nejsi leč smrtelník nám podobný. Předveď nám nějaké znamení, jsi-li z pravdomluvných!"

155. I řekl: "Hle, zde je velbloudice, má právo pít v jednom dni a vy máte právo také pít v den určený.

156. Nečiňte jí však nic zlého, ať nestihne vás trest dne nesmírného!"

157. Přesto však žíly jí přeřezali a již nazítří toho věru litovali,

158. neb zachvátil je trest. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

159. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

160. Též lid Lotův posly za lháře prohlásil,

161. když bratr jejich Lot jim říkal: "Což nebudete bohabojní?

162. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný.

163. Boha se bojte a mne poslouchejte!

164. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

165. Což se chcete jen k mužům z lidstva všeho přibližovat

166. a manželky své, jež pro vás Pán váš stvořil, zanedbávat? Ba, vy věru jste lid přestupníků!"

167. A zvolali: "Jestliže nepřestaneš, Lote, vyhnán budeš vskutku!"

168. I řekl: "Mně se opravdu hnusí vaše počínání.

169. Pane, zachraň mne i mou rodinu před následky toho, co činí!"

170. A jeho i rodinu jeho celou jsme zachránili

171. kromě stařeny jedné, jež byla mezi opozdilými,

172. a potom všechny ostatní jsme zničili

173. a déšť jsme na ně spustili. Jak hnusný to byl déšť pro ty, jež marně jsme varovali!

174. A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

175. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

176. A také lidé Houštin posly za lháře prohlásili,

177. když jim Šu´ajb říkal: "Což nebudete bohabojní?

178. Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,

179. Boha se bojte a mne poslouchejte!

180. Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

181. Dávejte míry spravedlivé a nebuďte mezi podvádějícími

182. a važte vahami vyrovnanými

183. a neubírejte lidem z majetku jejich a nebuďte těmi, kdož na zemi pohoršení rozšiřují!

184. Bojte se toho, kdo stvořil vás i pokolení dřívější!"

185. Odpověděli: "Tys věru jen očarovaný

186. a nejsi leč smrtelník nám podobný, a soudíme věru, žes prolhaný.

187. Nech tedy na nás spadnout nebe kus, jsi-li pravdomluvný!"

188. I řekl: "Pán můj o tom, co děláte, dobře ví."

189. Avšak oni za lháře jej prohlásili a uchvátil je trest dne zamračeného a byl to trest dne nesmírného.

190. A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

191. A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

192. ... A toto je vskutku Pána lidstva seslání,

193. a sestoupil duch spolehlivý s ním

194. na srdce tvé, bys varovatelem byl jedním.

195. A je ve zřetelném jazyce arabském sesláno

196. a je věru v Písmech starých obsaženo.

197. Což není pro ně znamením, že znají je dítek Izraele učenci?

198. A i kdybychom je byli seslali některému cizinci

199. a byl by jim je přednášel, ani tehdy by nebyli věřící.

200. A takto jím pronikáme do srdcí hříšníků,

201. však oni v toto zjevení neuvěří, pokud trest bolestný neuzří,

202. jenž přijde k nim, aniž co tušit budou, znenadání.

203. A tehdy zvolají: "Což nebude nám dán odklad žádný?"

204. Budou si pak ještě přát trestu Našeho uspíšení?

205. Což nevidíš, že dáváme-li jim ještě několik let tohoto světa užívání,

206. že potom dostaví se to, co jim jsme slibovali,

207. a že nebude jim platno nic z toho, co si užívali?

208. Žádné město jsme nezahubili, aniž jsme mu varovatele dali

209. jako připomenutí, a věru jsme žádnou křivdu nespáchali.

210. A nesestoupili s Koránem žádní satani,

211. neb jim to nepřísluší a nejsou toho schopni ani,

212. vždyť zabráněno jim bylo u nebeského trůnu v naslouchání.

213. A spolu s Bohem žádné jiné božstvo nevzývej, abys nebyl z potrestaných,

214. a varuj nejbližší své z příbuzných

215. a rozprostři křídla svá nad těmi, kdož následují tě z věřících.

216. A jestliže tě neuposlechnou, tedy rci: ", Já nejsem za to, co činíte, odpovědný."

217. A na mocného a slitovného se spolehni,

218. který tě vidí, když k modlitbě se zvedáš

219. a jak mezi klanícími se chováš,

220. vždyť On slyšící je i vševědoucí.

221. Mám vám oznámit, na koho sestupují satani?

222. Sestupují na všechny pomlouvače hříšné

223. a sdělují jim slyšené, však lháři jsou to ve většině.

224. A také básníci jsou bloudícími následováni.

225. Což nevidíš, jak v každém údolí zmámeně pobíhají

226. a říkají to, co vůbec nekonají?

227. Kromě těch, kdo uvěřili a zbožné skutky konali a jména Božího hojně vzpomínali a jimž pomoci se dostalo poté, co jim ukřivděno bylo. A záhy se dozví ti, kdož křivdili, k jakému obratu osudu se obrátí!