1. Alif lám rá! Toto jsou znamení Písma a Koránu zjevného.
2. Často si nevěřící budou přát, aby byli odevzdanými do vůle Boží!
3. Nech je být, ať si pojídají, užívají a nadějí klamnou se kojí, vždyť záhy se dozvědí!
4. Nezahubili jsme žádné město, aniž se mu dostalo Písma známého,
5. a žádný národ nemůže způsobit uspíšení ani oddálení termínu svého.
6. Říkají: "Ty, jemuž připomenutí bylo sesláno, věru jsi džinem posedlý!
7. Pročpak k nám nepřivedeš anděly, pravdu mluvíš-li?"
8. My anděly jen k vykonání rozhodnutého sesíláme - a potom nebudou nevěřící k těm, jimž odklad je dán, patřit.
9. My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit.
10. Již před tebou jsme k stranám dávným posly vyslali,
11. však nepřišel k nim posel žádný, by se mu neposmívali.
12. Takto mu razíme cestu do srdcí hříšníků.
13. A neuvěří v něj, i když se už naplnil obvyklý osud předchozích.
14. A i kdybychom jim bránu nebeskou otevřeli a oni stoupali by k ní,
15. přece by říkali: "Zraky naše byly opity nebo spíše jsme lidé očarovaní!"
16. A na nebi jsme umístili znamení zvěrokruhu a učinili jsme je pro ty, kdo na ně patří, krásnými
17. a ochránili jsme je před všemi satany prokletými -
18. kromě těch, kdož pokradmu naslouchají, však ti jsou pronásledováni plamenem jasně zářícím.
19. A zemi jsme rozprostřeli a rozhodili po ní hory pevně stojící a dali na ní vyrůst každé věci správně vyvážené
20. a připravili jsme na ní potravu pro vás i pro ty, jimž obživu neskýtáte.
21. A není žádné věci, jejíž pokladnice by u Nás nebyly, a sesíláme vám ji jedině v míře stanovené.
22. A poslali jsme větry oplodňující a seslali jsme z nebe vodu, jíž vás napájíme, vždyť vy v zásobě ji nemáte.
23. A jsme to My, kdo život i smrt dáváme, a My sami všeho jsme dědici
24. a dobře známe ty z vás, kdo vpředu kráčí, i ty, kdo vzadu se drží.
25. A Pán tvůj je všechny shromáždí, vždyť On moudrý je, vševědoucí.
26. Stvořili jsme člověka z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,
27. zatímco džiny jsme již dříve vytvořili z ohně prudce spalujícího.
28. A hle, pravil Pán tvůj andělům: "Já smrtelníka stvořím z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,
29. a až jej vyrovnám a vdechnu mu něco z ducha svého, padněte na zem, před ním se klaníce!"
30. A padli před ním uctívajíce jej vespolek andělé všichni,
31. kromě Iblíse, jenž odmítl být mezi uctívajícími.
32. I pravil Bůh: "Iblísi, proč nejsi mezi těmi, kdož klaní se, také ty?"
33. Odvětil: "Nebudu padat na zem před smrtelníkem, jehož jsi z hlíny suché stvořil, vzaté z bláta poddajného!"
34. I pravil Bůh: "Odejdi odsud, neboť jsi věru prokletý!
35. A nechť na tobě prokletí lpí až do dne soudného!"
36. Řekl Iblís: "Pane můj, poskytni mi odklad do dne, kdy budou vzkříšeni!"
37. I pravil Bůh: "Budiž tedy mezi těmi, jimž je odloženo
38. až do dne času stanoveného!"
39. Odpověděl: "Pane můj, za to, žes mne svedl, okrášlím jim vše, co na zemi je, a všechny je uvedu v bloudění,
40. kromě těch, kdož jsou služebníci Tvoji upřímní!"
41. I pravil Bůh: "Toto je stezka přímá podle mého mínění,
42. a věru nebudeš mít žádnou pravomoc nad služebníky mými, leda nad těmi, kdož tě následují svedeni,
43. a pro ně všechny bude pak peklo místem setkání slíbeného."
44. A to má sedm bran a u každé brány bude z nich skupina zvláštní.
45. Naopak bohabojní mezi zahradami a u pramenů budou přebývat:
46. "Vstupte do nich s pokojem a bezpečni!"
47. Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat a druh na druha se dívat,
48. žádná starost se jich tam nedotkne a nebudou odtamtud nikdy vyhnáni.
49. Zvěstuj služebníkům Mým, že Já jsem věru odpouštějící i slitovný,
50. avšak že trest Můj bude trest bolestný!
51. A vypravuj jim o hostech Abrahamových,
52. když k němu přišli zdravíce "Mír s tebou!" a on jim odpověděl: "My věru se vás bojíme."
53. I pravili: "Neboj se, vždyť my ti přinášíme zvěst radostnou o narození chlapce moudrého!"
54. Otázal se: "Jak byste mi mohli oznamovat takovou zvěst, když na mne již stáří dolehlo? Jménem čeho mi to oznamujete?"
55. Odpověděli: "Oznamujeme ti to jménem pravdy - nebuď tedy z těch, kdo naději ztrácejí."
56. Pravil: "Kdo jiný ztrácí naději v milosrdenství Pána svého než ti, kdož bloudí?"
57. A pokračoval: "A jaká je tedy vaše záležitost, vyslanci?"
58. Odvětili: "Byli jsme vysláni k lidu hříšnému
59. - kromě rodu Lotova, jejž věru celý zachráníme
60. vyjma ženy jeho, neboť jsme o ní již rozhodli, že bude mezi opozdilými."
61. A když vyslanci k rodu Lotovu přišli,
62. pravil Lot: "Věru jste pro mne lidé podezřelí!"
63. Odpověděli: "Nikoliv, my přišli k tobě se slibem, jejž oni v pochybnost brali,
64. a pravdu ti přinášíme a věru jsme pravdomluvní.
65. Vydej se na cestu se svou rodinou v temné části noci a kráčej za nimi! A ať nikdo z vás se neobrací! Jděte tam, kam vám přikázáno!"
66. A sdělili jsme mu tento rozkaz, neboť ten z nich, kdo pozadu zůstane, měl zahuben být ráno.
67. Rozradostněni zprávou přispěchali lidé města onoho
68. a Lot jim pravil: "Toto moji hosté jsou, zneuctění mi tedy nezpůsobte,
69. však Boha se bojte a hanbou mne nepokrývejte!"
70. Pravili: "Což jsme tě nebránili před vším lidstvem?"
71. I zvolal Lot: "Hle, zde dcery mé máte, když už to spáchat chcete!"
72. Při tvém životě, tito lidé věru tápali v opilství svém,
73. však výkřik je uchvátil při východu slunce.
74. A obrátili jsme to město vzhůru nohama a seslali jsme na ně déšť kamenů z hlíny pálené;
75. zajisté je v tom znamení pro pozorovatele bedlivé!
76. A věru ono je na cestě trvalé
77. a zajisté je v tom znamení pro věřící!
78. A také lid Houštin se ukázal nespravedlivým,
79. však pomsta naše na ně dopadla; a jsou ti i oni věru příkladem jasným!
80. Též obyvatelé al-Hidžru vyslance Naše za lháře prohlásili
81. a přinesli jsme jim znamení Své, však oni se odvrátili.
82. V horách si příbytky své, jsouce bezpečni, vysekávali
83. a ozval se zrána nad nimi výkřik jediný
84. a nebylo jim k ničemu to, co si vysloužili.
85. Stvořili jsme nebesa a zemi i vše, co je mezi nimi, jako skutečnost; a hodina neodvratně nastane, odpouštěj tedy odpouštěním krásným,
86. vždyť Pán tvůj je věru stvořitelem i vševědoucím.
87. A již dali jsme ti sedm opakovaných i Korán vznešený,
88. neobracej tedy zrak svůj žádostivě k tomu, co dali jsme některým párům z nich v užívání, nermuť se kvůli nim, ale rozprostři křídla svá nad věřícími
89. a rci: "Já věru jsem varovatel zjevný."
90. A podobně jsme seslali trest na ty, kdož rozdělují
91. a kteří Korán na části rozkládají.
92. Při Pánu tvém, věru si od nich všech vyžádáme počet
93. z toho, co konali.
94. Ohlas tedy to, co ti bylo přikázáno, a odvrať se od modloslužebníků,
95. Vždyť My stačíme ti proti posměváčkům,
96. kteří vedle Boha ještě jiné božstvo staví, však záhy poznají!
97. A víme již, že hruď tvá je stísněna tím, co říkají,
98. ty však chválu Pána svého oslavuj a buď mezi těmi, kdož na tvář padají,
99. a Pánu svému služ do chvíle, kdy k tobě nepochybně přijde!
