V kostech jsou uloženy takové zásadní látky jako vápník a fosfor a tyto prvky se navracejí do krve, když vzroste jejich potřeba. Kostní buňka, bez chuťových pohárků nebo jiných smyslových orgánů, je schopná lehce rozeznat vápník a fosfor od tisíců jiných látek v krvi. Pak tyto molekuly zachycuje bez jediné chyby. Člověk bez dlouhého studia předmětu nedokáže rozpoznat různé chemikálie jako vápník, fosfor, železo a zinek v roztoku.
Navíc, pokud kostní buňka obdrží (via hormon calcitonin) rozkaz, aby “uchovala vápník” ihned poslechne. Přijde-li příkaz “uvolnit vápník” (via hormon parathormon), znovu neprodleně poslechne. Kostní buňka pracuje dnem i nocí, se zjevnou pozorností, schopností, odpovědností a vysokým smyslem pro disciplínu. Je evidentní, že buňka s takovými speciálními schopnostmi se nemohla objevit náhodou.
Žaludek vylučuje velice silné kyseliny, které dovolují rozložit potravu a využít živiny, jež obsahuje. Tyto kyseliny jsou dost silné na to, aby rozpustily žiletku. Ale jak to, že tyto kyseliny, samy složené z bílkovin, nepoškozují žaludek? Odpověď leží v nanapodobitelné stavbě těla.
Díky vroubkované struktuře se žaludek sám nestráví. Hluboké žlábky ve stěnách žaludku obsahují buňky, které se od sebe navzájem velice liší. Za účelem udržovat delikátní rovnováhu některé buňky žaludku vylučují kyselinu a jiné mazlavou tekutinu, hlen, který pokrývá vnitřní povrch žaludku, chráníce žaludeční stěny a bráníce trávicím enzymům, aby způsobily poškození.
Mohly by být centrem dělajícím rozhodnutí, které vyžaduje taková rozumná opatření za žaludek samotné buňky žaludku nebo jeho stěny? Ovšemže ne! Každá vlastnost lidského těla ukazuje dokonalost Božího stvoření.
Jednou z mnoha hádanek, které evolucionisté neumí vysvětlit, je čisté množství informace v živých organismech, jelikož informace nemůže být nikdy redukována na hmotu. Kniha, kupříkladu, sestává z papíru, inkoustu a informace, kterou obsahuje. Papír a inkoust jsou materiální prvky, ale podstatná informace, jíž předávají, není materiální.
Pokud něco obsahuje informaci, pak to muselo být uspořádáno vědomou myslí mající tuto informaci. Například původem jakékoli informace obsažené v kterékoli knize je mysl autora, který na tato slova poprvé pomyslel.
DNA živých organismů obsahuje nesmírně obsáhlou informaci. Věda 20.století odhalila, že veškerá tato informace v DNA by nemohla, oproti tvrzení materialistů, být redukována na hmotu.
Informace v DNA je dílem svrchované mysli a nekonečného vědění. Tato neobyčejná informace, která představuje zdroje všeho života prezentuje nesčetné důkazy existence Boha, Pána světů, zatímco zcela vyvrací materialistickou filosofii.
Toto tvrzení je založeno na vědeckém podvodu, jehož se dopustil evolucionista, biolog Ernst Haeckel, počátkem 20.století. Za účelem podpořit evoluci důkazem, který neexistuje, Haeckel nakreslil vyvíjející se embrya lidí, kuřat a ryb vedle sebe – ale svévolně je změnil. Celý vědecký svět se nyní shoduje, že se jednalo o podvod. Struktura, kterou Haeckel zobrazil jako “žábra” je ve skutečnosti počátek kanálku středního ucha, parathyroid, a brzlík.
 |
Evolucionisté poukazují na fakt, že různé druhy mají podobné kódy a bílkoviny DNA a vykládají to jako důkaz pro to, že druhy se postupně vyvinuly ze sebe navzájem. Především by mělo být vyjasněno, že životní funkce živých organismů jsou v podstatě totožné – z tohoto důvodu je dokonale přirozené, aby byla jejich DNA podobná. Ale to neznamená, že se vyvynuli z jednoho předka.
Navíc, je-li DNA patřící k různým druhům a třídám srovnána, je naprosto zjevné, že podobnosti a rozdíly v DNA živých organismů nejsou v souladu s evoluční logikou a spojitostí.
Tvrzení, že chemické a anatomické podobnosti v živých organismech jsou důkazem evoluce je zcela neplatné ve světle vědeckých zjištění.
 |
Někdo předkládá způsob, jakým si nemoci způsobující bakterie vyvíjejí odolnost proti antibiotikům jako důkaz toho, že se vyvíjejí.
Jenže tyto bakterie s rezistencí na antibiotika nejsou novým druhem! Odolnost, kterou vyvíjejí vzniká následujícím způsobem: když jsou bakterie vystaveny toxickým vlivům jisté drogy, většina z nich, co nejsou odolné, zahyne. Odolné variace na druhou stranu přežijí a mají velkou šanci k rozmnožování. Později vzniknou celé kolonie bakterií sestávajících pouze z jedinců odolných na danou drogu.
Ve skutečnosti informace ohledně rezistence bakterie na antibiotika existuje v DNA bakterie od počátku. Jinak řečeno, rezistence se neobjevila náhodou ani nebyla získána postupně.
(God is) the Originator of the heavens and Earth. When He decides on something. He just says to it, ‘Be!’ and it is. |  |
Určití lidé tvrdí, že věří v Boha, ale věří i v teorii evoluce. Jenže toto je velice mylný názor - poněvadž:
1. Jediným důkazem a návodem pro toho, kdo tvrdí, že věří v Boha a Jeho náboženství je Korán. Ale Korán neobsahuje žádnou informaci o stvořeních vznikajících evolucí. Naopak, jeho verše praví, že život a vesmír vznikly, když jim Bůh nařídil, “Buď!”
2. Zásadním záměrem evoluční teorie je popřít existenci jakéhokoli Tvůrce. Od dob Darwina, všichni zastánci evoluční teorie toto učinili velice jasným. Teorie se stala základem ateismu pro nejméně 150 let. Proto je samozřejmě nemožné vytvořit jakoukoli formu aliance mezi nejúčinnější základnou pro ateismus a vírou v Boha.
Jiným faktorem, který činí teorii evoluce nepřijatelnou je fakt, že věda ji vyvrátila. Teorie nebyla schopna prokázat svá vlastní zásadní tvrzení.
“Variace” je pojem používaný v genetice pro fenomén, který způsobuje, že jedinci a skupiny uvnitř jednoho druhu mají různé, odlišné vlastnosti. Například všichni lidé patří k jednomu druhu - Homo sapiens – a mají v zásadě stejnou genetickou informaci. Jenže díky potenciálu pro variace dovoleným genetickou informací, mají někteří mandlové oči, zrzavé vlasy, dlouhé nosy a jiní jsou malí a podsadití.
Evolucionisté však se pokoušejí zobrazovat tyto variace uvnitř druhu jako důkaz pro vývoj nových druhů – a tedy evoluční teorii. Ovšem faktem je, že variace vůbec nepředstavují důkaz pro evoluci. Pouze reprezentují rozmanitost různých kombinací již existujícího genetického potenciálu. Nemohou vybavit budoucí generace novou genetickou informací a zbrusu novými vlastnostmi.
Například bez ohledu na to, jak moc se budete snažit zdokonalit rodokmen koček jejich křížením, koťata budou vždycky kočky a nikdy se nevyvinou ve psy.
 |
Aby přežila, srdce žirafy, musí pumpovat krev do jejího mozku o nějaké 2 metry výše. K tomu potřebuje neuvěřitelně silný srdeční sval. Bůh stvořil žirafu se všemi atributy, které potřebuje. |
Evolucionisté se domnívají, že chování člověka a zvířat je evolučního původu. Avšak jejich vysvětlení nepasuje mezi fakta, jelikož zvířata nemají rozum, vědomí a schopnost učit se metodou pokus-omyl. Nemohou ve svých genech zaznamenat, co se naučila, a předat naučené dovednosti potomstvu. Formy jejich chování jako způsob sebeobrany nebo metoda budování hnízda je vlastní jejich druhu od narození.
Bůh vytvořil všechny živé organismy s jedinečnými vlastnostmi a formami chování. Není možno, aby si například motýl uvědomil, že předstírání suchého listu jej zamaskuje a umožní mu utéct před predátory a poté přetvořil tuto myšlenku v radikální změny na svých křídlech. Alternativně, bobr je schopen postavit přehradu, což vyžaduje inženýrské výpočty, za účelem zastavit proud vody v korytě potoka – a je schopen to dělat od okamžiku, kdy odroste.
Tato dovednost nemůže být dosažena takovým nevědomým mechanismem, jako je přírodní výběr. Živé organismy se rodí majíce určité formy chování a různé vlastnosti, které je chrání od okamžiku, kdy vzniknou. Je to Bůh, kdo jim tyto vlastnosti udělil.
Koncept “přežití nejsilnějších” tvoří základnu darwinismu. Jeho další významné znaky jsou, že považuje lidské bytosti pouze za další zvířecí druh a nabízí údajně vědecké základy pro filosofie a ideologie, které popírají Boha a jeho náboženství. Ve 20.století darwinismus poskytl ospravedlnění a podporu pro mnoho nebezpečných ideologií a filosofií jako nemorální kapitalismus, rasismus, eugeniky, komunismus a fašismus.
Proč byl darwinismus určitými kruhy tak silně podporován? Důvodem je to, že díky darwinismu nebylo již nadále možné odsuzovat nebo bránit těm, kdo se dopouštějí barbarského vraždění, kteří zacházejí s lidskými bytostmi jako se zvířaty, staví národ proti národu, snižují celou populaci kvůli rase, nutí malé společnosti k bankrotu nespravedlivou soutěží nebo odmítají podat pomocnou ruku ubohým – vše v souladu s údajně "vědeckým" přírodním zákonem.
To proto je darwinismus takovým nebezpečím a dodnes poskytuje "vědecké" ospravedlnění pro filosofie a ideologie, jež nadále způsobují škodu společnosti a lidstvu. Proto je vědecké vyvrácení darwinismu důležité.
