Brazilská geologická struktura vykazuje podobnost s jihoamerickou planinou. Přes polovinu skalních útvarů v zemi se formovalo v prekambrijském období (4.6 miliard až 543 milionů let). Brazilská nižší vrstva obsahuje přeměněné a vyvřelé horniny s vrstvou usazených hornin na vrcholu: Některé skalní vrstvy usazenin pocházejí z prekambria, zatímco jiné jsou čerstvější.
Velké množství zón prekambrijských mikrofosilií (patřících mikroskopickým organismům) bylo identifikováno ze skal v oblasti Sao Francisco. Dvě další hlavní fosilní pole v Brazílii jsou útvary Santana a Crato.
V útvaru Santana, který leží v pánvi Araripe, spadá většina zkamenělin do období křídy (146 až 65 milionů let). Jedním z významných znaků útvaru Santana je, že obsahuje dobře zachované fosilní vzorky více než 25 druhů ryb. Fosilie z útvaru Santana zahrnují rozmanité plazy, obojživeníky, bezobratlé a rostliny.
Do nedávna byl útvar Crato považován za součást útvaru Santana. Avšak výzkum v této oblasti odhalil vrstvu obsahující zkamenělý hmyz, který žil v dávných dobách. Tato hmyzí fauna dovedla Crato k tomu, že je považován za specifický útvar. Navíc ke hmyzí fauně, byli zkamenělí pavouci, štíři, krabi a četné druhy rostlin získány z tohoto fosilního ložiska.
Během výzkumu v regionu Araripe byly objeveny dobře zachovalé fosilie 25 druhů ryb.
Jednou z důležitých fosilních oblastí v regionu Araripe je Ceara.
Zkameněliny, stovky milionů let staré, získané z fosilního lůžka v Brazílii znovu demonstrují, že neexistuje vědecký podklad pro tvrzení, že živé věci se postupně vyvinuly z jednoho společného předka. Fosilie vyvracejí ideu, že se živé organismy vyvíjejí a podepírají stvoření.
a) Lom Nova Olinda, kde bylo vykopáno mnoho zkamenělin.
b) Vápenec obsahující fosilní vzorky vykopaný v útvaru Crato
c) Četné fosilie nalezené v Santana odhalují, že dnešní živí tvorové neprodělávali evoluci.
 |
KobylkaStáří: 128 milionů let Kobylka patřící do čeledi Tettigoniidae, má přes 225 druhů jen v Severní Americe. Ovšem většina tohoto hmyzu obývá tropické oblasti. Kobylky zůstaly nezměněny po miliony let. Tato fosilie na fotografii je toho důkazem. |
 |
ŠvábStáří: 108 – 92 milionů let Brazilská pánev Araripe je domovem fantasticky okázalé řady nádherně podrobných zkamenělin z křídy, z nichž některé byly zachovány ve třech rozměrech. Pronotum (štít hlavy) a žilkování křídel tohoto švába lze detailně prozkoumat. Tato fosilie typická pro švába žijícího před 108 až 92 miliony let, je stejná jako dnešní exempláře, což ukazuje, že evoluční teorie je neplatná. |
 |
MouchaStáří: 125 milionů let Fosilní záznam ukazuje, že okřídlený hmyz se objevuje současně s bezkřídlým, oboje najednou. Toto objevení anuluje tvrzení, že bezkřídlý hmyz si vyvinul křídla v průběhu doby a později se transformoval v křídlaté druhy. Zkamenělá moucha ukazovaná na této fotografii je pouze jedním z prehistorických objevů, které popírají evolucionisty. |
 |
ŠvábStáří: 146 až 65 milionů let 146-65 milionů let starý šváb na obrázku je identický se živými exempláři. Švábi vykazovali stejné strukturální znaky po miliony let, dokazujíc, že evoluce se nikdy neodehrála. |
 |
SarančeStáří: 108 – 92 milionů let 108 – 92 milionů let staré saranče na obrázku je důkazem, že saranče vždycky existovalo jako saranče. Zůstávajíce nezměněno po miliony let, saranče nám ukazuje, že bylo stvořeno a ne, že se vyvinulo. |
 |
Zlatoočka (Chrysopa)Stáří: 125 milionů let Hmyz, obrovské množství druhů, jež se vyskytuje ve fosilním záznamu, nesdílí, jak tvrdí evolucionisté, jednoho společného předka. Každý druh se objevuje ve fosilním záznamu naráz a s vlastními jedinečnými vlastnostmi, a nikdy se nemění po celou dobu své existence. 125 milionů let stará zkamenělina na obrázku je pro to jedním z důkazů. Je nemožné se hlásit ke scénáři darwinistů ve světle tohoto důkazu. |
 |
ŠtírStáří: 110 milionů let Jedna z nejstarších známých zkamenělin štíra je stará 320 milionů let. Ta na obrázku je stará 110 milionů let. Štíři žijící před 320 miliony let, před 110 miliony let a dnes jsou naprosto stejní. Nezměněni po tolik milionů let jsou štíři solidním důkazem pro stvoření. |
 |
ŠvábStáří: 108 – 92 milionů let Jednou z fosilií švába dokládající, že teorie evoluce je imaginární, je tato na fotografii, 108 až 92 milionů let stará. Není odlišná od živých exemplářů. |
 |
ŠvábStáří: 128 milionů let Pokud organismus neprojde změnami za miliony let, zachovává si svou stavbu navzdory změnám v prostředí, pak je nemožné tvrdit, že se vyvíjel. Miliony fosilních příkladů patřících tisícům organismů dokazují tuto nemožnost. |
 |
VodomilStáří: 108 – 92 milionů let Vodomilové tráví většinu života ve vodě. V Severní Americe je 500 známých druhů a kolem 5000 druhů existuje po celém světě. Dovedou dýchat pod vodou díky bublině vzduchu, kterou zachytili na vodní hladině. Tito brouci, kteří mají nádherně složité soustavy, si zachovali stejně dokonalé rysy po miliony let. Zkamenělina vodomila na obrázku je dokladem, že tito brouci dnes jsou přesně stejní jako byli před 108-92 miliony let a neprodělali evoluci. |
 |
SarančeStáří: 108 - 92 milionů let Fosilie sarančete na obrázku je mezi 108 a 92 miliony let stará. A jako jiní živí tvorové, kteří se dochovali po celé věky beze změny, toto saranče demonstruje darwinistům, že druhy nikdy neprodělaly evoluci. |
 |
ŠvábStáří: 125 milionů let Jedním druhem hmyzu, který zůstal shodný po miliony let je šváb. Byly nalezeny fosilie staré až 320 milionů let. Dopad švába na evoluční teorii byl popsán v časopise Focus takto:
|
 |
SarančeStáří: 125 milionů let Saranče patřící do řádu rovnokřídlých se objevuje se stejnou stavbou ve fosilním záznamu po miliony let. Sarančata většinou obývají tropické oblasti, ale lze je spatřit v rozmanitých regionech po světě. Všechny zkameněliny sarančete ukazují, že se nezměnilo po miliony let—jinými slovy, saranče se nevyvinulo. Jedním z důkazů pro to je 125 milionů let stará fosilie sarančete na fotografii. |
 |
SarančeStáří: 125 milionů let Tato 125 milionů let stará zkamenělina je důkazem, že sarančata pořád existovala jako sarančata. Vzhledem k tomu je nemožné, aby evolucionisté přinesli logické vysvětlení. |
 |
KobylkaStáří: 125 milionů let Nejvýraznějším znamením těchto kobylek jsou dlouhá štíhlá tykadla skoro dvakrát tak dlouhá jako jejich těla. Tak jako sarančata i kobylky byly stejné po miliony let. Tato fotka demonstruje, že není rozdílu mezi kobylkami z doby před 125 miliony let a těmi žijícími dnes. |
