Geologický výzkum ukázal, že během jurského období (před 206 až 144 miliony let) byla většina západní Evropy pokryta teplým mělkým mořem. Velké množství zkamenělin patřících mořským tvorům bylo získáno z těchto oblastí.
Konkrétně některá ložiska zkamenělin v Německu nám umožnila získat dosti detailní obrázek o formách života v devonském a jurském období. Nejdůležitějšími mezi těmito fosilními nalezišti jsou útvary Messel, Solnhofen a Holzmaden a fauna Hunsrückschiefer.
Fauna Hunsrückschiefer obsahuje velké množství zkamenělin o veliké rozmanitosti druhů z období paleozoika (před 543 až 251 miliony let). Většina fosilií získaných z regionu patří do období spodního a středního devonu. Jednou významou charakteristikou Hunsrückschieferské fauny je, že tak jako v Burgesské břidlici, některé živé formy fosilisovaly spolu se svými měkkými tkáněmi, což nám umožňuje získat představu nejen o fyzické stavbě forem života, které existovaly před stovkami milionů let, nýbrž i o jejich životním stylu a chování.
Tyto pozůstatky ukazují, že živé organismy měly komplikované soustavy v každém období, v němž existovaly, a užívaly vysoce vyvinuté anatomie. Konfrontováni s tímto stavem věcí, se darwinisté—kteří tvrdí, že živé věci se vyvinuly postupně od údajně primitivních ke složitějším—ocitají v beznadějném postavení, protože bez výjimky veškerý fosilní záznam vyvrací evoluční teorii, zatímco ověřuje skutečnost stvoření.
 |
a) Almanya'daki önemli fosil sahalarından biri olan Solnhofen, çok sayıda fosilin elde edildiği alanlardan biridir. |
Zkameněliny získané z útvaru Holzmaden obecně náleží tvorům, kteří žili v hlubokých vodách. Většina z nich byla dokonale fosilizována, spolu se všemi jejich orgány a kostní strukturou. Vzácně se vyskytující zkameněliny měkkých tkání byly také získány z Holzmadenu. Zkameněliny ze Solnhofenu obvykle patří živým formám, které žily v mělkých zálivech a korálových a houbových útesech. Zkameněliny suchozemského života jako je hmyz, rostliny, plazi, krokodýli a ptáci byly také vykopány v Solnhofenu, mezi nimi sedm různých zkamenělin Archaeopteryxe, jednoho z nejstarších druhů ptáka.
 |
Výzkumy v Hunsrückschieferu a Schieferhalde. Pobřeží v Dorsetu je tvořeno skálami z jurského období. Mnohé zkameněliny byly sebrány z těchto skal. |
Dalším ložiskem fosilií v Německu je útvar Messel. Ve velmi raných dobách jezero zhruba 700 metrů (2296 stop) široké a přibližně 1000 metrů (3280 stop) hluboké, tento útvar obsahuje velké množství fosilií spadajících do období eocénu (před 54 až 37 miliony let). O Messelu je známo, že v tomto období měl tropické klima a obsahuje zkameněliny mnoha rozličných forem života, jako jsou rostliny, ptáci, netopýři, plazi, ryby, želvy a hmyz.
 |
GarnátStáří: 145 milionů let Garnát je členovec patřící do podkmene korýšů. Jeho tělo je pokryto schránkou tvořenou převážně uhličitanem vápenatým. Rozmanité druhy garnáta se vyskytují jak ve slané tak ve sladké vodě. Nejranější známá zkamenělina garnáta je stará nějakých 200 milionů let. Tato fosilie garnáta na obrázku je kolem 145 milionů let stará. Garnáti, kteří si zachovali svou stavbu po miliony let beze změny jsou důkazem, že živé organismy neprodělaly evoluci. |
 |
HadiceStáří: 390 milionů let Neexistuje odlišnost mezi hadicí starou 390 milionů let a těmi, co žijí v dnešních mořích. Navzdory zásahu milionů let, hadice zůstaly nezměněny a nikdy se nevyvíjely v žádném období minulosti. |
 |
Máčka SkvrnitáStáří: 50 milionů let Máčky patří do čeledi kaprounovitých. Jako u mnoha jiných druhů ryb i tyto mají bohatou fosilní historii. Jeden z nejstarších známých fosilních exemplářů je starý kolem 150 milionů let. Všechny získané zkameněliny ukazují, že máčky byly přesně tytéž po miliony let a nijakým způsobem se nevyvíjely. Není rozdíl mezi 50 milionů let starou máčkou na obrázku a těmi, co žijí dnes. |
 |
LangustaStáří: 150 milionů let Langusty, které existovaly o 150 milionů let dříve, nebyly nikterak odlišné od těch vyskytujících se dnes. Tato stejnost je jedním z nejvýznamějších kusů důkazu, že nikdy nebyla žádná evoluce. Langusty vždycky existovaly jako langusty. Tak jako jiné živé bytosti byly stvořeny Bohem. |
 |
GarnátStáří: 155 milionů let Po desetiletích výzkumu nebyli darwinisté schopni najít jedinou zkamenělinu ukazující, že se evoluce odehrála, třebaže miliony fosilních vzorků ukazují, že se tak nikdy nestalo. Každá získaná zkamenělina ukazuje, že se neobjevila žádná změna ve stavbě živých tvorů v průběhu jejich existence, a navzdory uplynutí stovek milionů let, zůstali přesně stejní. Fosilie na obrázku je důkazem, že není rozdíl mezi garnátem, který žije dnes a těmi, co žili o 155 milionů let dříve. |
 |
KostlínStáří: 54 až 37 milionů let Kostlíni, kteří se ve fosilním záznamu objevili poprvé před nějakými 180 miliony let, jsou příkladem živých zkamenělin. Fosilizovaný kostlín představený na obrázku je starý 54-37 milionů let. Kostlín, který byl stejný po desítky milionů let, vyvrací evoluci. |
 |
NetopýrStáří: 54 to 37 milionů let Zkamenělí netopýři staří miliony let popírají tvrzení, že živé věci procházejí evolucí. Fosilie jako tato odhalují, že živé organismy stvořil Bůh. |
 |
HadiceStáří: 150 milionů let Tato fosilie na obrázku je stará 150 milionů let a je dokladem, že hadice se nikdy nevyvinuly. Vzhledem k této zkamenělině, která je identická s dnes žijícími exempláři, nejsou evolucionisté schopni poskytnout jakékoli racionální nebo vědecké vysvětlení. |
 |
CoelacanthStáří: 145 milionů let Evolucionisté dlouho vyobrazovali coelacantha jako vyhynulou přechodnou formu—napůl rybu, napůl plaza. Jenže skutečnost, že dodnes bylo chyceno nějakých 200 živých exemplářů odhaluje, že tvrzení učiněná o tomto stvoření nejsou nic než klam. Coelacanth není přechodná forma, nýbrž ryba s kompletními a bezvadnými soustavami, která žije v hlubokých vodách. Coelacanthti, jejichž nejstarší známé exempláře jsou staré až 410 milionů let, přežili beze změny skoro půl miliardy let. Zkamenělina coelacantha na obrázku ukazuje, že tvrzení evolucionistů ohledně "přechodu z vody na souš" jsou falešná, a je stará 145 milionů let. |
 |
LangustaStáří: 208 až 146 milionů let Langusta má oči složené z pravidelných čtvercových plošek. Tyto pravidelné čtverce jsou ve skutečnosti přední strany krychlí. Vnitřní plocha každé z těchto krychlí v oku langusty má zrcadlový povrch, který silně odráží světlo. Světlo odražené od tohoto povrchu je přesně nasměrováno na sítnici nacházející se dále dozadu. Všechny tyto krychle byly instalovány v takovém úhlu, že odrážejí světlo dokonale do jediného bodu. Tento sofistikovaný systém funguje bezvadně u všech langust po stovky milionů let. Dnešní langusty užívají k vidění přesně stejný systém jako ty, co žily před 200 milionů let. Toto účinně odporuje darwinistům, kteří tvrdí, že živé bytosti se postupně vyvíjely. |
 |
HadiceStáří: 150 milionů let Hadice je živá zkamenělina, která definitivně vyvrací evoluci. Hadice, které žily před 300 miliony let jsou přesně stejné jako exempláře staré 245 milionů let a 150 milionů let—a jako ty co žijí dnes. Hadice, které se nezměnily po stovky milionů let nám sdělují, že evoluce je lež. |
 |
PlžStáří: 410 až 360 milionů let Plži jsou součástí kmene měkkýšů. Nejstarší známé exempláře pocházejí z období kambria. Exemplář na fotografii je starý mezi 410 a 360 miliony let. Plži staří miliony let rozhodně popírají evoluci. |
 |
PlžStáří: 410 až 360 milionů let Plži jsou součástí kmene měkkýšů. Nejstarší známé exempláře pocházejí z období kambria. Exemplář na fotografii je starý mezi 410 a 360 miliony let. Plži staří miliony let rozhodně popírají evoluci. |
 |
GarnátStáří: 208 až 146 milionů let Garnáti přežívající nezměněni po miliony roků nám ukazují, že se nevyvíjeli, nýbrž byli stvořeni. Má-li živá bytost nyní stejné vlastnosti jako před miliony let, tak potom se tento tvor nemohl vyvinout cestou evoluce. Fosilní záznam ukazuje, že tvrzení evolucionistů jsou nepravdivá. |
Španělsko převážně sestává z hornatých a kopcovitých oblastí, jako jsou Pyreneje a Sierra Nevada. Dvacet čtyři procent povrchu země se nachází ve výšce nad 1000 metrů (3280 stop) nad mořem. Horské oblasti zahrnují některá významná ložiska fosilií.
Skalní struktura je rozdělena na dvě. Sever a západ Pyrenejského poloostrova je tvořen hlavně krystalickými horninami jako jsou žula a břidlice. Další část je tvořena usazenými horninami s vysokým podílem vápence.
Mezi zkamenělinami získanými ze Španělska jsou ramenonožci a rozmanití mořští tvorové z devonského období (před 417 až 354 miliony let), spousta druhů rostlin a živočichů z období křídy (před 354 až 290 miliony let) a mnoho fosilií savců, plazů, mořského života, ptáků a rostlinných druhů z období kenozoika (od 65 milionů let zpět dodnes).
Všechny tyto zkameněliny uvádějí darwinismus do velmi prekérní situace. Tyto objevy neposkytují žádný důkaz na podporu tvrzení o postupné evoluci, leč odhalují miliony exemplářů, které ukazují, že živé organismy byly vytvořeny naráz a neprodělaly žádné změny ani v jednom z geologických období. Význam toho je zřejmý: Živé organismy se nevyvinuly samy od sebe. Všemohoucí Bůh je všechny stvořil.
Kaňon Ordesa tvořený vápencovými skalami spadajícími dolů zhruba 600 metrů (1968 stop).
Bardenas Reales, Španělsko
Velká část geografické struktury České republiky sestává z hornaté oblasti v regionu Čechy. Tato oblast asi 900 metrů (2953 stop) nad mořem je bohatá na zkameněliny.
Navíc ke zkamenělým mikroorganismům z období proterozoika (2.5 miliard až 545 milionů let), zde bylo také objeveno mnoho fosilií z kambria (543 až 490 milionů let) a devonu (417 až 354 milionů let). Mezi nejpozoruhodnější z nich patří 1300 různých druhů trilobita. Jsou známi jako Barrandovi trilobiti, jelikož okolo 300 z nich bylo pojmenováno po francouzském paleontologovi Joachimu Barrandovi. Jednou z oblastí, kde se Barrandovi trilobiti často vyskytují, je útvar Jince. Vzorky zkamenělin mnoha mořských tvorů z období paleozoika (před 543 až 251 miliony let) byly také vykopány v útvaru Jince, o němž je známo, že v období kambria měl studené podnebí.
Bohaté zdroje zkamenělin v České republice jsou důležité pro naše pochopení přírodní historie, neboť tato zjištění ukazují, že evoluční proces toho druhu, jak ho popisují darwinisté, se nikdy neodehrál. Živí tvorové nejsou potomky údajného společného předka, jak darwinisté tvrdí, a všechny druhy se objevují ve fosilním záznamu náhle, se svými vlastními unikátními vlastnostmi. Tento fakt, důležitý důkaz stvoření, uštědřil tvrdou ránu darwinismu.
Zkameněliny staré miliony let jsou shromážděny z Čech, proslulých svými bohatými ložisky fosilií. Každý z těchto fosilizovaných exemplářů odhaluje, že živé bytosti se nevyvinuly, leč byly stvořeny Bohem.
Zengin fosil yataklarıyla ünlü olan Bohemya'da yüz milyonlarca yıllık fosiller elde edilmiştir. Bu fosillerin her biri, canlıların evrim geçirmediğini, Allah tarafından yaratıldığını göstermektedir.
 |
KapradíStáří: 360 až 286 milionů let Kapradí rostoucí před 360 až 286 miliony let je totožné s dnešními exempláři. Tyto rostliny vydržely stejné po stovky milionů let, zjevujíc neoddiskutovatelný fakt Božího stvoření. |
 |
ŽábaStáří: 12 milionů let Jedním z důkazů, že žáby byly vždy žábami je 12 milionů let stará zkamenělina na obrázku. Neexistuje rozdíl mezi žábou starou 12 milionů let a těmi, co žijí dnes. |
Mermer yatakları genellikle bir zamanlar okyanus altında bulunan mercan resiflerinin bulunduğu alanlarda veya sıradağların zeminlerinde bulunur. Resimde İtalyan Alpleri'ndeki mermer yatakları görülmektedir.
Hodně z italské skalní struktury sestává z toho, co bylo kdysi dnem moře Tethys, o němž je známo, že pokrývalo určité části rané Evropy. Geologický průzkum ukázal, že moře Tethys se vynořilo při rozlámání Pangey, jediného kontinentu na Zemi, v době asi před 165 miliony let. Moře Téthys, které pokrývalo rozsáhlou oblast, mělo vlastnosti tropického moře, jelikož bylo blízko rovníku. Středozemní moře vzniklo asi před 65 miliony let z moře Tethys. Jak se oblasti souše zvedaly bylo postupně tlačeno na sever jako výsledek tektonických pohybů během geologických období trvajících miliony let.
Italská skalní lůžka, kdysi dno moře Tethys, obsahují velký počet mořských zkamenělin, ukazujících, že všechny známé druhy mořského života se vytvořily naráz se svými složitými strukturami—jinými slovy byly vytvořeny z ničeho. Neexistují zkameněliny značící, že tyto formy života se oddělily od údajného společného předchůdce nebo jsou si navzájem potomky. Darwinismus byl poražen vzhledem k fosilnímu záznamu, tato porážka vyšla na světlo stovkami milionů vzorků zkamenělin.
Ložiska mramoru se obvykle nacházejí pod oceány nebo horskými hřbety kdysi zalidněnými korály. Vyobrazeno je ložisko mramoru v Italských Alpách.
a) Fosilie ryby nalezené v italské oblasti Monte Bolca. b)Výzkumy zkamenělin prováděné v Monte Bolca c) Kaňon Butterloch v Itálii je skalní struktura sahající do údobí permu (před 290 až 248 miliony let).
 |
KlunatkaStáří: 6 milionů let Těla klunatek (čeleď: Centriscidae) jsou zapouzdřena v krunýři a mají špičaté hřbetní ploutve. Klunatka na obrázku je stará 6 milionů let a má absolutně stejné charakteristiky jako klunatky dnes žijící. To ukazuje, že klunatky zůstaly nezměněny po miliony let a nikdy neprocházely přechodnými stádii. |
 |
Mořský KoníkStáří: 26 milionů let Se svou stavbou, zůstávající beze změny po miliony let, mořští koníci patřící do čeledi jehlovitých, jsou jedním z mnoha druhů, které vyzývají evoluční teorii. Zkamenělý mořský koník na obrázku je starý 26 milionů let, a totožný s mořskými koníky, co žijí dnes. |
 |
KranasStáří: 48 milionů let; Jeden z druhů zkamenělých ryb objevených v Itálii je kranas. Vyobrazená zkamenělina je stará 48 milionů let. Tito kranasové z doby před 48 miliony let byli stejní jako ti, co žijí dnes, což ukazuje, že evoluční teorie není pravdivá. |
 |
Larva VážkyStáří: 10 milionů let Tak jako zkamenělí dospělci i zkamenělina larvy vážky ukazuje, že evoluce se nikdy nepřihodila. Není rozdílu mezi 10 milionů let starou larvou vážky a dnešními larvami. Toto zjevuje, že teorie evoluce je mýtus. |
 |
JehlaStáří: 23 až 5 milionů let Jehly, příslušníci stejného podřádu jako mořští koníci, mají dlouhou útlou stavbu těla—a jsou taktéž jednou ze živých zkamenělin anulujících teorii evoluce. Zkamenělá jehla na obrázku je stará 23 - 5 milionů let a totožná se současnými exempláři. |
Nejstarší známé zkamenělé exempláře objevené v Británii sahají do období siluru a devonu (před 443 až 417 miliony let a 417 až 354 miliony let). Fosilie rozmanitých druhů byly nalezeny v Británii, jejíž geologická historie se vrací zpět déle než 600 milionů let do minulosti a která poznala jak tropické klima tak dobu ledovou, změny v hladině moří, erupce vulkánů a erozi. Velká většina polí, z nichž bylo získáno značné množství fosilií, leží na jihu země. Jedním takovým regionem je Dorset, kde se nachází hodně fosilních ložisek.
Skalní struktura oblasti vykazuje rozličné charakteristiky. Ale Dorset je konkrétně proslulý svým pobřežním pásmem, známým pod názvem "Jurské pobřeží" a sestávajícím ze skal z období jury a počtem rozmanitých fosilních polí. Dobře zachované a zcela detailní zkameněliny patřící stovkám druhů byly získány z těchto polí. Každá ze zkamenělin odhaluje, že živé organismy zůstaly nezměněny v průběhu milionů let a nikdy neprocházely evolucí.
Jinou oblastí Británie, která je důležitá fosilními ložisky, je Lancashire. Nejstarší z polí v regionu patří do období karbonu (před 354 až 290 miliony let). Před nějakými 340 miliony roků byla oblast dnem teplého a nepříliš hlubokého moře. Z tohoto důvodu zde bylo objeveno velké množství mořských zkamenělin z tohoto období.
Zkameněliny mnoha druhů objevené v Británii znovu zdůrazňují, že živé organismy nejsou potomky údajného společného předka; a že teorie evoluce, tvrdící, že se vyvinuly postupně, neplatí. Tak jako všechny ostatní zkameněliny i tyto odhalují, že živé věci neprošly vývojem, leč byly stvořeny.
Lom v Crock Hey je slavnou oblastí fosilií v Anglii. Všechny zkameněliny vykopané v této oblasti odhalují, že evoluce se nikdy nestala.
Výzkumy zkamenělin hlavonožců shromážděných z jurského pobřeží v Dorsetu.
Pobřeží v Dorsetu je tvořeno skálami z jurského období. Mnohé zkameněliny byly sebrány z těchto skal.
 |
OstrorepStáří: 300 milionů let Xiphosura (ostrorepi) existovali od období kambria. Vyobrazený exemplář je stár 300 milionů let. Ostrorepi, stále stejní po 300 milionů let, demolují tvrzení evolucionistů o postupném vývoji. |
 |
HadiceStáří: 180 milionů let Tato 180 milionů let stará zkamenělina zjevuje, že hadice byly tytéž po 200 milionů let. Tito živočichové, nijak se nelišící od těch dnešních, znovu vystavují neplatnost evoluce. |
 |
LoděnkaStáří: 167 milionů let Loděnka je jedním ze spousty druhů, které se nijak nezměnily od svého stvoření. 167 milionů let stará zkamenělina nedospělé loděnky na obrázku patří mezi důkazy, že tato stvoření zůstala stejná po miliony let. |
 |
ŠkebleStáří: 200 milionů let Dnešní škeble s dvojitou ulitou jsou identické k těm, co existovaly před 200 milionů let. Tak jako ostatní živé formy i škeble si ponechaly stejné vlastnosti a zůstaly nezměněny ode dne svého stvoření. |
 |
LoděnkaStáří: 167 milionů let Současné loděnky mají přesně stejné rysy jako ty, co žily před miliony let. Fosilní záznam ukazuje, že se během věků neměnily—jinak řečeno, neprocházely vývojem. Jedním z druhů ukazujícím tuto skutečnost je 167 milionů let stará fosilie loděnky na fotografii. |
 |
PavoukStáří: 300 milionů let Pavouci zůstali stejní po 300 milionů let a jsou tak další formou života zasazující smrtící zásah evoluční teorii. Ničící všechna tvrzení evolucionistů, pavouci měli naprosto shodné charakteristiky po miliony let a nikdy neprodělali žádné změny. |
 |
LoděnkaStáří: 167 milionů let Neexistuje odlišnost mezi loděnkami žijícími dnes a těmi, co žily před miliony roků. Tento nedostatek rozdílnosti je důležitým důkazem, že evoluce se nikdy nestala. |
 |
DrsnatecStáří: 35 milionů let Skutečnost, že drsnatec žijící před 35 miliony let je identický s dnešními exempláři je jedním z nejvýznamějších důkazů, že evoluce je hrozný blud. Ani jedna fosilie představující důkaz evoluce nebyla objevena za 150 let paleontologických vykopávek. Všechny vykopané zkameněliny ukazují, že živé organismy se nikdy nevyvíjely. |
Navíc ke zmrzlým zvířatům získaným ze Sibiře bylo v Rusku nalezeno značné množství zkamenělin uchovaných v jantaru. Tyto pocházejí z proslulého Baltského jantaru, který je nacházen v rozsáhlé oblasti od Berlína na západě po pohoří Ural na východě. Převážná většina se datuje do období eocénu (před 54 až 37 miliony let).
Značná část tohoto jantaru leží v regionu Samland, v současnosti na ruských hranicích a je nacházen v průměrné hloubce 25 metrů (82 stop) až 40 metrů (131 stop) pod povrchem. Vrstva obsahující jantar je známa jako "modrá hlína." Každých 1000 kilogramů (2204 liber) půdy obsahuje zhruba 1 kilogram (2.2 libry) jantaru a pouze jedna část ze sta něco obsahuje.
Barva jantaru, jeho útvar a určité další fyzické vlastnosti, se liší podle období, kdy byl vytvořen a typu stromu, z něhož pochází. Nejstarší vzorky jantaru sahají do období karbonu (před 354 až 290 miliony let). Jantar z tohoto období se nejčastěji nalézá v USA a ve Velké Británii.
Jedna z oblastí v Rusku bohatá na zkamenělé jantary.
Aby se v jantaru objevil obsah, musí se odehrát dva velmi důležité a po sobě jdoucí procesy, jakmile je ve smůle lapena živá bytost. Prvním je ztvrdnutí, následkem chladu nebo sucha. Druhým je rozklad tkání stvoření lapeného v pryskyřici. Tekutiny vypouštěné v průběhu tohoto rozkladného procesu si osvojují zvláštní strukturu mísením s kapalinou smůly. Tělo tvora je uchováno uvnitř bublinové struktury jako balonek. Aby se ze smůly stal jantar, musí projít mnoha chemickými a geologickými fázemi.
Pro vědce představuje obsah v jantaru velkou sféru činnosti. Vzorky mnoha živých organismů byly zachyceny ve chvíli nesení potravy zpět do hnízda, ve stavu sebeobrany, snahy se zamaskovat, při pokusu bránit potomstvo nebo vypouštění chemikálií ke zneškodnění útočníků. Všechny tyto vzorky představují doklad, že vlastnosti živých organismů přetrvaly beze změny v průběhu milionů let—jinak řečeno, žádný proces evoluce se nikdy neuskutečnil.
Jednou ze zemí, kde je nacházen Baltský jantar, je Polsko. Fosilie uvnitř jantaru získané v pobaltské oblasti, jednom z nejbohatších zdrojů jantaru, jsou staré průměrně 50 až 45 milionů let. Jedním hlavním rysem, jenž odlišuje baltský jantar od ostatních, je druh kyseliny, který obsahuje. Známá jako kyselina jantarová, nachází se v pryskyřici druhů stromů, které rostly v oblasti během období eocénu (před 54 až 37 miliony let).
Převážnou většinu živočichů v Baltském jantaru tvoří členovci. Fosilizované exempláře červů, měkkýšů a různých obratlovců jsou vzácné. Tyto zachované zkameněliny ukazují, že mouchy byly vždy mouchy, motýli byli pořád motýli a housenky stále housenky—nebo jinak, že živé věci zůstaly nezměněny v průběhu celé historie. Vzhledem k tomu představují velké dilema pro evoluční teorii. Tyto živé organismy, někdy zkamenělé se svou kořistí nebo larvami, nebo někdy se vynořující ze stádia larvy, nám sdělují, že procházely stejnými životními fázemi po desítky milionů let a nikdy neprošly žádným procesem evoluce.
Baltské jantary se shromažďují z dost velké oblasti. Jeden ze zde prováděných výzkumů.
 |
Hejno PakomárůStáří: 45 milionů let Fosilní záznam dokazuje, že živé věci nejsou potomky jiných druhů a že se nevyvíjely postupně. 45 milionů let staré samičky pakomárů, identické s těmi dnešními, toto opět odhalují. |
 |
Nymfa StrašilkyStáří: 45 milionů let Mistři kamufláže, hmyz strašilky, se podobají větévkám nebo listům stromů. Je téměř nemožné je rozeznat od větvičky, na níž odpočívají. Strašilky, které žily před 45 miliony let a ty co žijí dnes se chrání před predátory užitím naprosto stejných taktik a maskují se shodným způsobem. Stavba tohoto hmyzu se nezměnila za dobu 45 milionů let—důkaz, že evoluce se nikdy neuskutečnila. |
 |
Mravenčí Dělnice, Larva MšiceStáří: 45 milionů let "Mravenec" je obecné pojmenování pro nějakých 8000 druhů hmyzu vedoucího společenský život, žijícího v koloniích a budujícího hnízda nad zemí. Každý druh mravence má vlastní jedinečné charakteristiky. Uvnitř tohoto jantaru zkameněla napůl zralá listová mšice spolu s mravenčí dělnicí. Mšice obvykle vedou s mravenci soužití spolupráce, neboť mravenci mšice krmí. Tato 45 milionů let stará stvoření, shodná s dnešními mravenci a mšicemi, se vzpírají tvrzením činěným evoluční teorií. |
 |
BěžníkStáří: 45 milionů let Pavouci, jejichž exempláře připomínají kraba, mají nějakých 2000 různých druhů. Běžník v tomto jantaru je starý 45 milionů let a shodný se současnými běžníky. |
 |
Larva MšiceStáří: 45 milionů let Mšice patří do čeledi Pemphigidae a jsou bezkřídlé. Jejich primárními hostitelskými rostlinami jsou stromy a někdy byliny. Larva mšice na obrázku je stará 45 milionů let. Mšice a jejich larvy, co zůstaly po celou dobu stejné, ničí všechna tvrzení evoluční teorie. |
 |
KomárStáří: 45 milionů let Darwinisté—v beznadějném postavení, když dojde na původ hmyzu, tak jako vzhledem k mnoha jiným předmětům— nemohou poskytnout vědecké vysvětlení, když jsou konfrontováni se zkamenělinami v jantaru. Tyto formy života jsou očividnými důkazy, že evoluce se nikdy neuskutečnila. |
 |
LupiceStáří: 45 milionů let Tato moucha, příslušník řádu Diptera, si zachovala stejné vlastnosti po miliony let, nikdy neprocházejíc žádnou změnou. Jakýkoli druh, který zůstal stejný přes 45 milionů anuluje evolucionismus. |
 |
VosaStáří: 50 milionů let Vyobrazena je 50 milionů let stará vosa uchovaná v baltském jantaru. Jako všechny ostatní živé organismy, vosy, kteréžto vydržely stejné po 50 milionů let, ukazují, že evoluce se nikdy neuskutečnila a že je stvořil Bůh. |
 |
ChrostíkStáří: 50 milionů let Larvy chrostíka se užívají jako rybářská návnada. Chrostíci si zachovali stejné struktury a vlastnosti po miliony let, nikdy neprošli žádnými proměnami. Tato 50 milionů let stará fosilie chrostíka je také důkazem, že živé věci se nikdy nezměnily. |
 |
PošvatkaStáří: 50 milionů let Pošvatky bývají 5 až 10 milimetrů (0.1 až 0.3 palce) dlouhé a mají dvě dlouhá tykadla; jejich larvy se užívají jako rybářská návnada. Ty také zůstaly nezměněny po miliony let. Tato 50 milionů let stará zkamenělina pošvatky na obrázku je identická s dnešními pošvatkami. |
 |
ŠvábStáří: 50 milionů let Šváb, nejstarší známý okřídlený hmyz, se vynořuje ve fosilním záznamu v období karbonu, před plnými 350 miliony lety. Tento hmyz—se svými delikátními tykadly, citlivými na nejmenší pohyb, dokonce i jen proud vzduchu, s dokonalými křídly a také svou schopností přestát jaderné záření—zůstal přesně tentýž po miliony let. Tento 50 milionů let starý šváb není nikterak odlišný od současných exemplářů. |
 |
MůraStáří: 50 milionů let Můra je druh hmyzu velmi se podobající motýlovi. Jak motýli tak i můry jsou příslušníky řádu Lepidoptera. 50 milionů let stará můra na obrázku, nijak odlišná od současných exemplářů, opět potvrzuje, že živé organismy nebyly předmětem evoluce. |
 |
SarančeStáří: 50 milionů let Fosilní záznam ukazuje, že, v rozporu s předpokladem evolucionistů, hmyz nemá primitivní předchůdce. Podle fosilních objevů se všechny druhy hmyzu objevují náhle, se svými konkrétními vlastnostmi, a s těmito stejnými vlastnostmi od té doby přežívají. Jedním důkazem pro to je tato 50 milionů let stará zkamenělina sarančete, které se vůbec nijak neliší od dnešních sarančat. |
 |
SarančeStáří: 50 milionů let Toto saranče, 50 milionů let staré a zachované v jantaru, je shodné se svými současnými protějšky. Tento hmyz byl stejný po miliony let; nevyvinul se, nýbrž byl stvořen. |
 |
HousenkaStáří: 50 milionů let Jedním z dokladů, že housenky byly vždy housenkami, je tento 50 milionů let starý exemplář zachovaný v jantaru. Housenky, jež si zachovaly stejné vlastnosti navzdory zásahu milionů let, ukazují, že evoluce je obrovský podvod. |
 |
MouchaStáří: 50 milionů let Neexistuje odlišnost mezi mouchami, co žily před 50 miliony lety a mouchami žijícími dnes. Zkamenělina mouchy v jantaru je důkazem této skutečnosti. |
 |
MouchaStáří: 50 milionů let Mouchy se ve fosilní záznamu objevují náhle. Jedním z jejích hlavních rysů je jejich neobyčejná schopnost manévrovat. Lidské bytosti nedokáží zvednout a spustit paže ani 10 krát za sekundu, jenže průměrná moucha je schopna mávnout křídly 500 krát za sekundu. Navíc se obě křídla pohybují současně. I ta nejmenší odchylka by způsobila mouše ztrátu rovnováhy. Jenže k takové odchylce nikdy nedojde. Je tudíž nemožné vysvětlit okamžité objevení živých organismů s takovými bezvadnými strukturami v pojmech evoluce. Toto je jeden z jasných důkazů Božího stvoření. |
 |
MotýlStáří: 50 milionů let Tato zkamenělina motýla stará 50 milionů let ukazuje, že tento hmyz zůstal stejný i po uplynutí desítek milionů let. |
 |
MeraStáří: 45 milionů let Vyobrazena je 45 milionů let stará mera nelišící se od dnešních druhů. Tato naprostá podobnost je důležitým znamením, že evoluce je imaginární proces, který se ve skutečnosti nikdy neodehrál. |
 |
MůraStáří: 45 milionů let Že jsou dnešní můry identické s těmi, co žily před miliony let značí, že živé organismy se nikdy nezměnily po celou dobu své existence—a nikdy neprodělaly vývoj. 45 milionů let stará fosilie můry na obrázku znovu demonstruje tento fakt. |
 |
HrbilkaStáří: 45 milionů let Tato 45 milionů let stará zkamenělina mouchy odhaluje, že teorie evoluce je fiktivní proces, který se nikdy neuskutečnil. Živé organismy nejsou potomky jednoho údajně společného předka, jak tvrdil Darwin, a neprocházely postupnými fázemi. |
 |
Okřídlený MravenecStáří: 45 milionů let 45 milionů let starý okřídlený mravenec na fotografii je shodný se současnými okřídlenými mravenci. |
 |
KroužilkaStáří: 45 milionů let Jednou ukázkou toho, jak si živé organismy zachovávaly stejné charakteristiky po tak dlouho, jak existují, a že nikdy neprodělaly evoluci, je tato 45 milionů let stará fosilie mouchy kroužilky shodná s dnešními kroužilkami. |
