Velké množství zkamenělin z různých období bylo nalezeno v Maroku, proslulém svými zkamenělinami trilobita starými 400 milionů let. Vykopávky v pohoří Atlas a v různých dalších oblastech odhalily bohatá fosilní naleziště Maroka.
V Maroku se nejčastěji setkáváme se zkamenělinami ježovek. Ježovky, obecné pojmenování mořských ježků, je vlastně název rozsáhlé skupiny mořských bezobratlých. Existuje přes 800 druhů těchto tvorů, kteří obvykle žijí na dně moře a lze nalézt exempláře staré až 450 milionů let. Ježovky existují skoro půl miliardy let, se všemi svými komplexními strukturami a bezvadnými mechanismy, což ve skutečnosti zasazuje další závažný úder teorii evoluce. Tito tvorové, se všemi svými strukturami plně vyvinutými, žili v době, kdy, jak tvrdí evolucionisté, byl život velice primitivní. A mnohé z nich přežívají dodnes a to s naprosto shodnými strukturami. Zůstaly beze změny po stovky milionů let a nikdy neprodělaly vývoj.
 |
Pohoří Atlas táhnoucí se kolem 2400 kilometrů (1500 mil) má bohatá fosilní ložiska. Nejvyšším vrcholem je Džabal Tubkal, s nadmořskou výškou 4167 metrů (13665 stop). Pohoří Atlas bylo vytvořeno před miliony let, když se spolu srazily americký a africký kontinent. Předpokládá se, že Apalačské pohoří v Severní Americe je výsledkem stejného geologického pohybu. |
 |
490-443 milionů let stará hvězdice nalezená v Hefalla. |
 |
Mořský JežekStáří: 146 až 65 milionů let Neexistuje rozdílnost mezi současným mořským ježkem a tím, co žil před stovkami milionů let. Fosilie na obrázku patří mořskému ježkovi, který žil před 146 a 65 miliony let. Ukazují, že živí tvorové se nevyvíjeli, naopak měli stejné vlastnosti a soustavy od okamžiku svého stvoření. |
 |
TrilobitStáří: 410 až 360 milionů let První ukázky trilobitů jsou staré kolem 530 milionů let v devonském fosilním záznamu. Kvůli svým složitým strukturám a rozvinutým soustavám jsou těžko vysvětlitelní pro darwinisty. Jejich náhlý výskyt ve fosilním záznamu před asi půl miliardou let dohromady s jejich komplikovanou stavbou oka, činí nemožným je vysvětlit pojmy evoluce. Je jasné, že trilobité, jako ostatní tvorové, byli stvořeni Bohem. |
 |
Mořská JehlaStáří: 100 milionů let Tato ryba, dlouhá 203 milimetrů (7.9 palců) je dospělým exemplářem, jehož detaily byly dobře zachovány. Neexistuje rozdíl v mořské jehle, která se vyskytovala před miliony let a jejími současnými protějšky. Mořská jehla přežila po miliony let beze změn ve své stavbě a ukazuje, že evoluční teorie je falešná. |
 |
HvězdiceStáří: 420 milionů let Se svým trnitým zevnějškem hvězdice (kmen: ostnokožci) přežily po stovky milionů let. Hvězdice, co žily před 420 miliony roků měly stejné rysy jako ty, co žijí dnes. Toto je skutečnost, kterou nebudou moci evolucionisté nikdy vysvětlit, neboť ukazuje, že živí tvorové se nevyvinuli, ale naopak, byli stvořeni. |
 |
TrilobitStáří: 400 milionů let Fosilní záznam nepodporuje tvrzení evoluční teorie. Naopak, prozkoumáme-li fosilní záznam v zemské kůře, uvidíme, že živé věci se objevily náhle. Nejhlubší vrstva, v níž byly nalezeny zkameněliny, je kambrijská, z doby před asi 530 miliony let. Jednou ze zkamenělin vyskytujících se nejčastěji v této vrstvě, jsou trilobiti. Ve světě před 530 miliony lety měli trilobiti oči tvořené mnoha čočkami—výtečnou stavbu, která jim dovolovala vidět při lovu a plavat ke kořisti. Tato sofistikovaná struktura tvrdě zasáhla evoluční teorii. |
 |
Mořský JežekStáří: 146 až 65 milionů let Nejstarší exempláře ježovek sahají do ordoviku. Nikterak se nezměnily za zhruba miliardu let, což dokazuje, že živí tvorové se nevyvíjejí. |
 |
Mořský JežekStáří: 95 až 72 milionů let Ježovky žijící v době před miliony let se nijak nelišily od těch dnešních. Neprodělaly proměny ve stavbě za přinejmenším 72 milionů let. To ukazuje, že teorie evoluce je klam. |
 |
Mořský JežekStáří: 95 až 72 milionů let Mezi mořskými ježky, co žili před 95 a 72 miliony let a těmi, co žijí dnes, není rozdíl. Mořští ježci, co se nezměnili za tolik milionů let jsou dokladem, že živé formy se nevyvíjejí. |
 |
Mořský JežekStáří: 100 milionů let Mořští ježci, ježovky, hvězdice, lilijice a mořské okurky, všechny tyto druhy náleží do kmene ostnokožců. Mořští ježci přežili kolem půl miliardy let a uštědřili znatelný zásah teorii evoluce. Jejich stavba se nezměnila po celé miliony let, což anuluje evoluční tvrzení, že se vyvinuli stádium po stádiu z jiných organismů. |
 |
HvězdiceStáří: 500 až 440 milionů let Tato zkamenělina hvězdice je stará kolem 500 milionů let—vzácný vzorek, jehož znaky byly velmi dobře zachovány. Charakteristických pět ramen hvězdice se dochovalo beze změny. Mezi hvězdicí starou půl miliardy let a dnešní hvězdicí nejde nalézt rozdíl. Tak jako stovky tisíců jiných zkamenělin, tato také ukazuje, že živé věci se nevyvinuly a že se u nich neobjevily žádné změny za stovky milionů let. |
 |
Mořský JežekStáří: 95 až 72 milionů let Ježovky, které žily před 95 a 72 miliony lety jsou mezi miliony zkamenělin, které dokládají, že evoluce se nikdy nepřihodila. Tyto fosilie jsou přesně jako dnešní ježovky a jsou důkazem, že Bůh stvořil živé formy. |
 |
Mořský JežekStáří: 146 až 65 milionů let Tato fosilie mořského ježka, získaná z vrstvy ježovek v Maroku, spadá do doby před 146 a 65 miliony lety a je mezi nespočetnými důkazy stvoření. Neexistuje rozdíl mezi dnešními mořskými ježky a těmi, co žili před miliony let. |
Geologická struktura Libanonu spadá do období křídy a jury (146 až 65 milionů let a 206 a 144 milionů let). Fosilie získané z Libanonu obvykle náleží do těchto období. Konkrétně většina libanonských pohoří sestává z usazených hornin, které jsou ideální pro uchovávání zkamenělin. Skalní vrstva přímo pod povrchem obsahuje velký počet ložisek korálů a hub a rovněž zkamenělé kostry jurských korýšů. Navíc odsud byly získány také mořské zkameněliny, jantar a fosilie rostlin.
Libanonská naleziště zkamenělin jsou jedněmi z nejdůležitějších zdrojů zkamenělin na světě. Hadžoula, Haqil a An-Nammura jsou zejména bohaté. Fosilie více než 250 rybích druhů byly objeveny v těchto ložiscích, z nich přes 150 bylo popsáno. Zkameněliny obratlovců nacházené v Libanonu obecně náleží do éry kenozoika (od před 65 miliony lety dodnes).
Všechny tyto zkameněliny ukazují, že živí tvorové se nikdy nezměnili v průběhu milionů let, jinými slovy nikdy neprodělali vývoj. Fosilní záznam odhaluje, že živé organismy, jež existovaly před stovkami milionů let, jsou totožné s dnešními exempláři a naprosto vyvracejí tvrzení činěná darwinisty. Tato vědecká zjištění demonstrují, že Bůh, nikoli evoluce, stvořil všechno živé.
Vykopávky prováděné v Haqilu, kde existují bohatá fosilní naleziště, opět ukazují, že tvrzení evoluční teorie jsou neopodstatněná.
Aby nebyly zkameněliny poškozeny, skála, v níž jsou fosilie uzavřeny, musí být opatrně rozbita. Výše je vyobrazena oblast vykopávek v Haqilu a studie zde prováděné.
146-65 milionů let starý garnát a zkamenělina ryby, odkryté v Libanonu.
 |
ŽralokStáří: 95 milionů let Hlavní detaily ploutví a chrupavčité kostry této zkameněliny malého žraloka byly zachovány—další důkaz, že živé formy neprocházely žádnou evolucí. Neexistuje rozdíl mezi dnešními žraloky a těmi, co žili před miliony let. |
 |
ÚhořStáří: 95 milionů let Existuje přes 400 druhů úhořů z řádu holobřichých. To, že neprodělali žádné změny za miliony let opět zjevuje neplatnost evoluční teorie. |
 |
Létající RybaStáří: 95 milionů let Tato fosilie létající ryby, která je shodná se současnými exempláři, prokazuje, že u živých forem neproběhl proces vývoje. Tito obratlovci přežili nezměněni po miliony let. To ničí tvrzení o "evoluci stádium po stádiu" která je základem darwinismu. |
 |
Žralok VouskatýStáří: 95 milionů let Žralok vouskatý je druhem, který obvykle obývá subtropické vody. Jako jiné druhy, tito žraloci nikdy neprošli evolucí. Skutečnost, že neexistuje nejmenší odlišnost mezi žraloky vouskatými, co žili před 95 miliony let a těmi, co žijí dnes, je pro to jedním z nejvýznamějších důkazů. |
 |
GarnátStáří: 127 až 89 milionů let Tento vzorek ukazuje zkamenělého garnáta a dvě zkamenělé ryby. Rybí ploutve a kostní struktury byly dobře zachovány. Garnát patří do kmene členovců. Nejstarší známá zkamenělina je z jurského období (před 208 až 146 miliony let). Tyto fosilie ukazují, že garnáti se nezměnili za stovky milionů let a že neprocházeli žádnými postupnými stádii vývoje. Jinak řečeno, nevyvinuli se, nýbrž byli stvořeni. |
 |
Létající RybaStáří: 100 milionů let Tato zkamenělina létající ryby byla nalezena v ložiscích vápence v Haqilu. Ryba byla dobře zachována, ukazujíc všechny své vnější charakteristiky. Tato ryba je 12 centimetrů (4.7 palce) dlouhá a její ploutve dosahují délky 26 milimetrů (1 palec). Nenajdeme odlišnost mezi současnou létající rybou a těmi, co žily před miliony let. Toto ukazuje, že tito tvorové se nevyvinuli, ale byli stvořeni. |
 |
Létající RybaStáří: 95 až 72 milionů let Dalším důkazem, že živé organismy neprocházely postupným vývojem, je tato zkamenělina létající ryby zde prezentovaná. Tato žila před 95 a 72 miliony let a není rozdíl mezi ní a dnešními létajícími rybami. Tyto ryby mají prsní ploutve podobné křídlům a dlouhý ocas, který jim umožňuje plachtit po vodní hladině. |
 |
ÚhořStáří: 95 až 72 milionů let Zkamenělina úhoře pohromadě s další zkamenělou rybou. Úhoři se obvykle vyskytují v mělkých vodách a patří do řádu holobřichých. Někteří úhoři žijí v hloubce a to až 4000 metrů¬¬ (13123 stop) pod hladinou. Mohou být různé velikosti od 10 centimetrů (4 palců) po 3 metry (9.8 stop) a mohou vážit až 65 kilogramů (143.3 liber). Tento fosilizovaný úhoř je stejný jako úhoři žijící dnes. Neprodělali změny za 95 až 72 milionů let, což dokládá, že tvorové neprošli procesem vývoje. |
 |
ÚhořStáří: 146 až 65 milionů let Tato zkamenělina úhoře měří 8 centimetrů (3.2 palce) na 15 centimetrů (6 palců). Hlava fosilie je velmi dobře zachovalá a podrobnosti těla lze rozlišit. Tito úhoři, kteří žili před miliony let se nijak neliší od úhořů žijících dnes. 146-65 milionů let starý úhoř na obrázku je toho důkazem. |
 |
ŽralokStáří: 75 milionů let S fosiliemi žraloka se v horách Libanonu setkáváme často. Žralocí patří do kategorie chrupavčitých ryb. Kostra chrupavčitých ryb neobsahuje vápník, nýbrž je tvořena chrupavčitou tkání. Jejich jediné zásoby vápníku se nacházejí v zubech a někdy v páteři. Z toho důvodu častěji nacházíme zkameněliny žraločích zubů než zkameněliny jejich kostry. Nejstarší zkamenělina žraloka zatím objevená je stará zhruba 400 milionů let. Tak jako je tomu u jiných živočichů, ani žraloci se za miliony let nezměnili. V rozporu s tvrzeními evolucionistů, žraloci se nevyvinuli po fázích z jiných druhů, leč vznikli najednou s kompletní stavbou. Nebo jinak, byli stvořeni. |
 |
ListorožecStáří: 98 milionů let Listorožec (čeleď: Scyllaridae) je pomalu se pohybující korýš, kolem 40-45 cm (15-18 palců) dlouhý. Listorožci žijící dnes mají shodné vlastnosti, jaké měli před miliony let. Neobjevila se u nich ani ta nejmenší změna přes zásah milionů let. 98 milionů let stará zkamenělina listorožce zde prezentovaná tento fakt podporuje. |
Madagaskar, čtvrtý největší ostrov na světě, leží v Indickém oceánu na východ od Afrického pobřeží. Tato oblast obsahuje 5% ze světových rostlinných a živočišných druhů, z čehož 80% je výlučných pro Madagaskar. Východní břeh ostrova zahrnuje nízké příkré útesy. Tsaratanana na severu je horská oblast, přičemž některé hory jsou vulkanické povahy.
Geologický výzkum ukazuje, že před 165 miliony let byl Madagaskar součástí Afriky, ale později se od kontinentu odtrhl. Paleontologové provádějící vykopávky v tomto regionu odkryli velké množství zkamenělin ptáků, savců a mořských tvorů z epochy mezozoikum (před 248 až 65 miliony let).
Tak jako jiné fosilní objevy i ty získané na Madagaskaru odhalují velký rozpor mezi evoluční teorií a vlastním fosilním záznamem. Fosilie dokazují, že je nemožné vysvětlit původ života pojmy teorie evoluce. Druhy objevující se v geologické vrstvě naráz a zůstávající nezměněny v průběhu stovek milionů let demonstrují, že živé věci neprošly evolucí, nýbrž byly stvořeny.
Na Madagaskaru, kde jsou deštné lesy i pouště, jsou odkryty mnohé zkameněliny patřící do různých ér geologické historie. Tyto zkameněliny odhalují, že živé bytosti byly stejné po stovky milionů let.
Zkameněliny ježovky staré 172 až 168 milionů roků.
Tato loděnka, 114 milionů let stará, se neliší od těch, co žijí dnes.
 |
CoelacanthStáří: 240 milionů let Coelacanth, 400 milionů let stará ryba představuje úder pro evoluční teorii. Tato ryba se nijak nezměnila za 400 milionů let. Skutečnost, že si zachovala své nejranější fyziologické struktury po tak dlouhou dobu—navzdory posunům kontinentů, klimatickým změnám a změnám v podmínkách prostředí—mate evolucionisty. Coelacanth opět vyvrací teorii, že se živé organismy vyvinuly a že procházejí neustálým procesem vývoje. Zkamenělina coelacantha je zde k vidění ve dvou dílech. U tohoto typu fosilie se zrcadlové stopy tvora objevují na dvou oddělených polovinách kamene. Coelacanth je velká ryba kolem 150 centimetrů (5 stop) na délku, jeho tělo je kryto silnými šupinami, které připomínají brnění. Patří do skupiny kostnatých ryb (Osteichthyes), a první vzorky zkamenělin byly objeveny ve vrstvě z období devonského. Do roku 1938 si mnozí evolucionisté představovali, že tato ryba používala své dva páry ploutví k chůzi po mořském dně a že se jednalo o přechodnou formu mezi mořskými a suchozemskými živočichy. Ku podpoře svého tvrzení evolucionisté poukazovali na kostěnou strukturu ploutví zřejmou na fosiliích coelacantha, které získali. Jenže vývoj v roce 1938 naprosto vyvrátil tvrzení o přechodných druzích, když byl u břehů Jižní Afriky chycen živý coelacanth. Tento tvor byl považován za vyhynulého přinejmenším před 70 miliony let. Výzkum odhalil, že coelacanth se za 400 milionů let nezměnil. |
 |
ŠkebleStáří: 208 až 146 milionů let Neexistuje rozdíl mezi ukazovanou škeblí, co žila před 208 a 146 miliony let, a škeblemi žijícími dnes. Toto je důkazem, že neprodělaly evoluci a že se nejedná o přechodnou formu. |
 |
LoděnkaStáří: 114 milionů let 300 milionů let stará loděnka, 150 milionů let stará loděnka a loděnka žijící dnes jsou ve všech ohledech stejné. Vzorek zde ukazovaný je zkamenělina 114 milionů let staré loděnky, značící, že tato stvoření zůstala stejná po stovky milionů let. |
 |
LoděnkaStáří: 113 až 97 milionů let Při pohledu na zkameněliny vidíme, že mezi tvory, co žili před stovkami milionů let a jejich žijícími protějšky neexistuje rozdíl. Jednou z takových forem života je loděnka, která neprodělala změnu od okamžiku, kdy vznikla. 113-97 milionů let stará fosilie zde prezentovaná to ilustruje. |
 |
JežovkaStáří: 172 až 168 milionů let Zde prezentovaná zkamenělina ježovky je stará 172 a 168 milionů let. Neexistuje rozdíl mezi ní a současnými ježovkami stejného druhu. Tato fosilie ukazuje, že tvorové se nevyvinuli, nýbrž byli stvořeni. |
 |
LoděnkaStáří: 113 až 97 milionů let Skutečnost, že loděnka, která se vyskytovala před 113- 97 miliony let a loděnka současná jsou totožné, ještě jednou ukazuje, že evoluční teorie je velký podvod. |
 |
LoděnkaStáří: 114 milionů let Loděnka tvrdě zasáhla evoluční teorii tím, že se za 300 milionů vůbec nezměnila. 114 milionů let stará loděnka zde prezentovaná je naprosto shodná s dnešními exempláři. |
 |
ŠkebleStáří: 208 až 146 milionů let Mořští korýši si zachovávali ve fosilním záznamu stejné vlastnosti po stovky milionů let. Jedním příkladem je škeble s dvojitou ulitou. Ta zde ukazovaná existovala před 208 - 146 miliony roků; to představuje problém pro evoluční teorii, protože je stejná jako dnešní škeble. |
 |
LoděnkaStáří: 114 milionů let Loděnka je bezobratlý živočich, který se běžně nachází v dnešních mořích. Tito tvorové odhalují neplatnost darwinismu. Neexistuje rozdíl mezi současnou loděnkou a tou, co žila před 114 miliony let. |
 |
LoděnkaStáří: 114 milionů let Loděnka přežila po 300 milionů let a zachovala si svou fyzickou stavbu po celou tuto dobu. Zkamenělina zde prezentovaná je 114 milionů let stará loděnka. Skutečnost, že tento tvor se nezměnil po stovky milionů let je živým důkazem, že evoluce se nikdy nepřihodila. |
